V agenturách občas komunikace vázne | E15.cz

V agenturách občas komunikace vázne

V agenturách občas komunikace vázne
Starobrno si i hoši ze středověku chtějí „naplno dát“...
• 
ZDROJ: Honza Rambousek

Jaromír Hasoň

Zajímavé nápady troskotají na klientech a na nízkých budgetech. Agentury většinou situaci úplně nenapomáhají, spíše většinou pouze zdržují a převracejí komunikaci mezi klientem a tím, kdo reklamu skutečně vytváří. Tolik v kostce k české reklamě fotograf Honza Rambousek.

Když projíždíte po českých silnicích nebo se procházíte městem, sledujete reklamní fotografie?

Samozřejmě se snažím mít přehled o tom, co u nás vzniká. Na druhou stranu ale musím bohužel říct, že zajímavých věcí, které si prostuduji opravdu důkladně, je málo.

Takže patříte mezi lidi, kteří si myslí, že česká reklamní fotka nemá velkou úroveň?

Je fakt, že úplně růžově úroveň české reklamní fotky nevidím. A když už se tu objeví zajímavý nápad, ztroskotá na klientovi, budgetu nebo nedostatku času. V podstatě nikdy jsem se ještě nesetkal s focením, kdy by všechny tyto proměnné byly v nějaké rovnováze. To ale neznamená, že tady není potenciál a schopnosti dělat hezké věci.

Co jako fotograf na reklamních fotografiích hledáte? Máte raději vtipný neotřelý nápad, nebo preferujete čistotu provedení, tedy dobře zvládnuté řemeslo?

Řekl bych to asi tak, že dobrý nápad musí být dobře zrealizován.

Dobře, ale dají se podle vás ještě vůbec v reklamní fotografii najít motivy, které nikdo předtím nevymyslel?

To záleží hodně na klientovi, jestli něco takového hledat chce. Ale obecně si myslím, že ano. Samozřejmě, že na výhodnější volání a nejbělejší prací prášek toho už bylo vymyšleno hodně. Je ale potřeba mít už od klienta odvážné zadání, pak možná zajímavý produkt a zároveň vám klient musí věřit. A to se u nás také moc často nevidí.

Stará Tatra má mladého bratra, podle fotografií jezdí i rychlejiStará Tatra má mladého bratra, podle fotografií jezdí i rychlejiAutor: Honza Rambousek

V čem je tedy podle vás největší problém české reklamy? Jsou klienti málo odvážní? Nebo je tu moc reklamních agentur, které slibují hodně muziky za málo peněz?

Problémy jsou ve všem. Klienti, nezkušenost, budgety, timingy, strach všech lidí o svoje pozice, krkolomná komunikace a neschopnost říct klientovi „ne“. Nikomu se nechce riskovat. A všechno tohle je cesta do pekla a je jasné, že za takového stavu tady hezké věci vznikat nemůžou a nebudou.

To zní dost jednoznačně. Baví v tomhle prostředí vůbec ještě člověka fotit? Jak jste se vlastně k reklamní fotografii dostal?

Když jsem chtěl jít na fotku, naši mě samozřejmě odrazovali a upozorňovali, že uplatnění najde minimální počet lidí. A měli pravdu. Nakonec jsem i rád, že jsem na fotografii nešel. Prošel jsem si postupně vším od 3D, grafického designu až po postprodukci. K focení jsem se zpátky dostal až oklikou poté, co jsem měl možnost vidět, v jakém stavu je česká reklamní fotka. Viděl jsem, jak která focení probíhají a jaké jsou výsledky, které jdou k postprodukci. To, co dnes dělám, beru jako další krok ve svém postupu, který určitě není finální. Uvidím, jak dlouho budu reklamní fotku ještě dělat. A hlavně, jestli ji budu dělat u nás…

Radegast v plastu do přírody nepatří! Tedy pokud se nechystáte ten plast odnést.Radegast v plastu do přírody nepatří! Tedy pokud se nechystáte ten plast odnést.Autor: Honza Rambousek

Vadí vám, že dnes může díky digitalizaci fotky fotografovat skoro každý? Dá se v téhle situaci vůbec fotkou uživit?

Z vašich fotografií je zřejmé, že hodně vsázíte na postprodukci. Je pro vás důležitější než samotné focení?

Jelikož jsem s postprodukcí začínal, tak raději vyhledávám projekty, kde postprodukce hraje důležitou roli. To ale nijak nesnižuje důležitost fotky. Moc dobře vím, že čím lepší jsou podklady, tím lepší může být i výsledek. Nepatřím proto do skupiny lidí, která spoléhá na to, že se to nafotí a pak „nějak“ v postprodukci dodělá. Stoprocentní výsledek může být pouze v případě, když je stoprocentní fotka i postprodukce. V žádném případě bych proto nepoužil slovo „vsázet“. Každý fotí a dělá jiné věci, na něco se to hodí víc, na něco míň…

Vy se ale zabýváte i vývojem postprodukčního softwaru, který má pomáhat při zpracování fotografií…

Ano, jde o systém VirtualRig Studio, to je ale úplně separátní věc nezávislá na mém focení. Už tři roky vyvíjíme a prodáváme tento software pro automobilový průmysl a reklamu. V současné době ho používají jak automobilky, tak fotografové a postprodukční studia těch nejzvučnějších jmen po celém světě. Největším trhem je však jednoznačně Německo. Já vlastně tenhle projekt beru hlavně jako obrovskou příležitost se seznámit s celou řadou velmi zajímavých lidí z tohoto průmyslu.

Děti, dneska moc neřvěte, otec má mokrou nohu...Děti, dneska moc neřvěte, otec má mokrou nohu...Autor: Honza Rambousek

Aha, tak už chápu vaši poznámku o tom, že nemusíte zrovna dělat reklamu na českém trhu. Mimochodem, jsou podle vás české agentury v komunikaci s klientem spíš překážkou, nebo ulehčením?

V agenturách to asi neradi uslyší, ale jednoznačně jsou ve většině případů překážkou. Než se nějaká informace z jedné strany dostane přes agenturu na druhou, trvá to týden a většinou navíc dorazí úplně jiná informace, než byla na začátku vyslána. Vezměte si jen, přes kolik lidí tato informace občas putuje. Každý si k ní přidá svoji „kreativní“ vložku a „accountskou obavu“ a ke klientovi dorazí úplně něco jiného. U každého z těchto kreativců navíc zadání chvíli leží a pak jsme tam, kde jsme: „Potřebujeme to ideálně ještě dnes večer, šlo by to? Jo a vlastně na to nemáme žádné peníze.“ Tohle všechno se děje úplně zbytečně. Všechno se protahuje, dezinterpretuje, klient za to platí a ve finále je z toho to, co vidíme kolem sebe.

Měla by se podle vás reklama, ať už jde o fotografie, billboardy či spoty, blížit umění?

Já osobně v reklamě žádné větší umělecké ambice nemám. Malý zlomek realizací by do této kategorie spadat mohl, ale devětadevadesát procent české produkce k tomu má hodně daleko.

Když vy sám fotíte nebo vytváříte vizuály, myslíte i na koncového zákazníka?

Ano, ale asi ne tak, jak myslíte. Občas mám lehké deprese z toho, že reklama kolem nás je opravdu odrazem naší společnosti a že vlastně takovou reklamu chceme. To, co se mi líbí, se líbí menšině lidí. Alespoň mám takový pocit. Pro mě se však nic nemění, dál se budu snažit dělat věci takové, jaké se líbí mně. Buď je někdo chtít bude, nebo ne.

Vy se vyhýbáte focení fashion, módy, modelek i portrétů. Proč? Máte raději neživé předměty?

Ano. Modelky mě nebaví. S holkou před větrákem začíná každý, kdo si koupí foťák. Nechci se nikomu do této branže plést a budu se raději držet toho, co umím. Nevyhýbám se focení lidí pro reklamu, ale fashion a módě ano. <

Honza RambousekHonza RambousekAutor: Honza Rambousek

Jan Rambousek (1987)

Vystudoval Technické lyceum v Plzni. Reklamní fotografii se profesionálně věnuje od roku 2008. Spolupracoval se značkami Allianz, ČSOB, T-Mobile, O2, Vodafone, Česká spořitelna, McDonald´s, Author, Radegast, Pilsner Urquell, Porsche, Sberbank, Megafon, Starobrno, Toyota, Turkcell, Becherovka, Kofola, Citibank, Tatra, Puma, BMW, Wella, ING, Renault, Zlaté stránky, Generali a s dalšími jak u nás, tak v zahraničí.

Autor: Jaromír Hasoň
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!