Peter Duhan: Pět stanic a dost | E15.cz

Peter Duhan: Pět stanic a dost

Peter Duhan: Pět stanic a dost
Peter Duhan
• 
ZDROJ: Tomáš Železný
28. června 2012 • 11:27
Zápal, s jakým generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan mluví o změnách uvnitř veřejnoprávního rozhlasu, je nakažlivý. Entuziasmus v jeho případě ale nepopírá tvrdou realitu. Ve hře jsou nové logo, slučování a vytváření nových stanic i 160 milionů na reklamní služby.

Jak by podle vás měl Český rozhlas vypadat za dva roky? Co si bude moci posluchač naladit?

Na rozdíl od současného počtu stanic, což je 20 až 21, si představuji Český rozhlas do budoucna jako velice štíhlou a přehlednou organizaci. Český rozhlas bude mít pět okruhů, které budou jasné, srozumitelné, čitelné a posluchač se bude dobře orientovat v názvosloví. Bude to rozhlas s jasnou politikou digitalizace a s velkým tlakem na multimédia a na oblast nových médií. Český rozhlas by měl být tak atraktivní, aby nabral to, co ztratil. Tedy – musím bohužel konstatovat – hlavně mladé posluchače. To je moje ambice a je tomu přizpůsobený i plán restrukturalizace.

Čtěte také: Duhan jmenoval nového náměstka


Pět vysílacích okruhů znamená pět stanic?

Ano, de facto je to pět stanic. Zůstává naše jednička Radiožurnál, s největší pravděpodobností zůstane v trochu jiné podobě Dvojka a zůstane naše „arte“ stanice, tedy Vltava. Přibude nová stanice mluveného slova, která sloučí tři stávající stanice ČRo, a trochu jinak budeme pracovat s regionálními stanicemi, tedy s tou známou čtrnáctkou, z níž hodláme vytvořit to, čemu se ve světě říká národní okruh. Ten bude soustředěný skutečně na regionální problematiku a v jeho koncepci se uplatní jistá míra centralizace.

Jak se budou stanice – nebo chcete-li okruhy – jmenovat? Zachováte název Radiožurnál?

Radiožurnál zachováme. Pokud jde o názvy stanic, byl jsem zastáncem označení podle číslic, které je podle mě nejpřehlednější. Ale česká společnost je v tomto směru svým způsobem konzervativní a má k těmto značkám, což mě udivilo, emocionální vztah. Kdybych chtěl svou původní koncepci uplatnit, šel bych proti této emocionalitě a mohlo by se vytratit ztotožnění posluchačů se stanicemi. Radiožurnál je zkrátka Radiožurnál a ne žádná jednička.

Takže slovní pojmenování stanic zůstane?

Začátkem června jste vyměnili hudebního dramaturga Radiožurnálu, stal se jím Petr Král. Jak bude tato stanice v budoucnu hrát?

Pokud jde o žánry a polohu hudební dramaturgie na Radiožurnálu, neměl jsem vážné výhrady. Výhrady jsem měl ale k malému počtu písniček a jejich příliš zkrácené rotaci. Suplovali jsme tím vlastně hit rádio, což je nesmysl. Chyběla mi ale také různost tempa – mám dojem, že se zde příliš uplatňoval osobní vkus bývalého hudebního dramaturga Radka Sedláčka. Chci ovšem říci, že pan Sedláček práci, na kterou byl najat v roce 2008, dělal zpočátku velmi dobře a pečlivě. Rozhlas se ale posunul dál a hudba se stala všeobecně kontroverzním tématem. Což by mi nevadilo, protože hudba bude vždy nějakým způsobem kontroverzní. Ovšem na Radiožurnálu tato kontroverze přesáhla jistou hranici a stala se z toho všeobecně sdílená nechuť Radiožurnál po zprávách dál poslouchat, protože písničky budou blbé.

Takže kdy a kam se Radiožurnál posune?

S největší pravděpodobností budeme od podzimu hrát větší podíl českých písniček, zvýší se podíl novinek a nemusíme se také orientovat jen na anglosaskou produkci. Myslím si, že čas od času může zaznít také francouzská, italská, španělská nebo německá písnička. To se děje už teď, ale bude to častěji. Další věc, o které teď diskutujeme, je, že až budeme mít stanici mluveného slova, ubereme něco z plochy obsahu Radiožurnálu. To znamená, že se zvýší podíl hudby na Radiožurnálu z dosavadních 50 na 60 procent. A nikde také není psáno, že musí být jedna písnička a pak slovní sdělení. Písničky mohou být za sebou dvě nebo tři podle toho, jakou barvu má příslušná část dne.

Souvisí nějak s chystanými změnami jmenování Jana Pokorného šéfredaktorem Radiožurnálu?

Dosavadní šéfredaktor Petr Souček mne požádal, abych ho uvolnil z funkce z osobních, možná i zdravotních důvodů. Zpočátku jsem nechtěl a vyžádal jsem si několik dnů na rozmyšlenou, protože jsem s tím vůbec nepočítal. Rozhodně nešlo o kulantní vyhazov, jak to prezentovali někteří novináři. Nicméně jsem nakonec shledal tyto důvody natolik závažné a důležité pro jeho další růst na Radiožurnálu, protože Petr Souček na této stanici zůstává, že jsem se rozhodl vyhovět mu. Honza Pokorný se mou nabídku dozvěděl hned po návratu z dovolené a po několika minutách ji přijal. Rozhodl jsem se pro něj z mnoha důvodů – mluví pro něj zkušenost s vedením Radiožurnálu, který řídil do roku 2009, a my musíme Radiožurnál v tuto chvíli stabilizovat, dodat mu novou energii. Díky tomu, že je takzvaně domácí, Honza Pokorný přesně ví, které knoflíky mačkat.

Bude Jan Pokorný nadále tváří ranního Radiožurnálu?

To zcela určitě ne. Nebylo by to kompatibilní s jeho novou funkcí. Myslím si ale, že některé speciální diskuse a pořady může nadále moderovat. Pokud je šéfredaktor osobnost, musí se za všech okolností umět posadit za mikrofon a těm mladším ukázat, jak to má fungovat.

Jaký význam má pro vás poslechovost a vůbec celé měření Radio Projektu? V České televizi například sledovanost v potaz moc neberou…

My se poslechovostí a způsobem výzkumu, který přes Radio Projekt máme, zabýváme od doby, kdy jsem nastoupil jako prozatímní ředitel, tedy od března 2010. Vůči metodice výzkumu máme tisíce výhrad – mimo jiné je to drahé a z toho důvodu musíme tuto metodu sdílet s komerčními vysílateli. Stejně jako Česká televize se i my připravujeme na vlastní kvalitativní výzkum, a jakmile o něm budeme mít jasnou představu krytou ekonomicky, budeme veřejnost informovat. Na rozdíl od kolegů z ČT se nedomnívám, že poslechovost je pro fungování rozhlasu nepodstatný ukazatel.

K čemu tedy Radio Projekt využíváte?

Na základě výstupů, které dnes dostávám, nemůžeme dělat programové změny, k tomu není tento výzkum určený. Spíše si s jejich pomocí můžeme kontrolovat, jestli naše formáty nejsou přežité a jejich obsah akceptovaný. Co ale můžeme zjistit, jsou trendy. Například u Radiožurnálu musím nerad konstatovat soustavný pokles posluchačských preferencí. Nechceme a nebudeme soutěžit se soukromými stanicemi, naše vymezení je zcela jiné. Musíme ale dělat vše pro to, abychom takové trendy zvrátili. A na to je existující výzkum dobrý.

Dovedete si představit, že z Radio Projektu vystoupíte?

V podobné situaci je Slovenský rozhlas a ukázalo se, že to není nejlepší řešení. Stejně bychom si museli financovat vlastní výzkumy. Ale pochopitelně i toto je možnost, kterou můžeme v budoucnu zvážit. Je to věc finančního krytí.

Český rozhlas stejně jako ČT začal rozesílat dopisy vybízející k zaplacení koncesionářských poplatků. Předpokládám, že jde o koordinovanou spolupráci…

Ano, je to porovnání databází, při kterém jsme zjistili, že 220 000 poplatníků z televizního registru neplatí rozhlasové poplatky. Naše kampaň je ovšem velice mírná. Nám se z dlouhodobé perspektivy ukázalo, že když apelujeme na placení poplatku v dobrém, jsou lidé schopni se mobilizovat a poplatky zaplatit. Není to samozřejmě nijak masivní. Odhadujeme, že se dobrovolně, tedy bez nutnosti sáhnout po sankcích, přihlásí až 70 tisíc lidí.

Tendr Českého rozhlasu na reklamní služby patří k ostře sledovaným. V jakém stavu je výběr agentury?

V polovině května se otevřely obálky a teď se vyhodnocují nabídky. Přihlásilo se asi 15 agentur, ale já jako generální ředitel do výběrového řízení nevstupuji a ani nechci vědět, kdo se přihlásil. Čekám na doporučení výběrové komise, kde pak mohu postupovat jako statutární zástupce a říci ano, beru vaše doporučení, anebo naopak výběrové řízení zrušit a začít nanovo. Jisté je, že maximální objem finančních prostředků, které na komplexní reklamní služby na čtyři roky máme, činí asi 160 milionů korun bez DPH.

Jak jste k této sumě došli?

Vzali jsme jako modelový rok 2011, sečetli jsme marketingové rozpočty, výdaje na propagaci, služby a ceny do soutěží za tři odbory, tedy za odbor komunikace a vnějších vztahů, za producentské centrum a za jednotlivé stanice. Výsledná suma byla 37,6 milionu korun. To jsme vynásobili čtyřmi a dostali jsme se na částku 150,4 milionu korun bez DPH. K tomu jsme pak přičetli deset milionů korun, které by nás podle naší úvahy měl stát rebranding Českého rozhlasu a jeho implementace. Nikde není pochopitelně psáno, že těchto 160 milionů korun proinvestujeme.

Už víte, s kým budete při změně loga spolupracovat?

Vybráno nemáme. Nejprve bude 15. června grémium generálního ředitele, kde rozhodneme o názvech stanic. Až poté má smysl zadat grafické studie a nechat vypracovat nový logotyp. Pokud se vše rozeběhne po červnovém grémiu, měli by v příštím roce posluchači znát názvosloví stanic a nový logotyp Českého rozhlasu. To je ale vlastně špatné vyjádření – půjde spíš o facelift současného logotypu. Nechceme úplně opustit tradiční značku, budeme hledat osvěžení a modernizaci, takže půjdeme spíše konzervativnější cestou.

Peter DuhanPeter DuhanAutor: Tomáš Železný

Peter Duhan (1946)

Vystudoval Vysokou školu múzických umění v Bratislavě, obor filmová a televizní scenáristika. Po krátkém působení v Československém rozhlase v Bratislavě přešel do Československé televize, kde pracoval jako redaktor a dramaturg zábavy. Po roce 1989 se stal šéfredaktorem deníku Verejnosť a v letech 1991–1992 byl ústředním ředitelem Československého rozhlasu. Poté přešel do komerčního sektoru, kde působil jako programový ředitel společnosti Kabel Plus a jako ředitel vydavatelství N-Press. Od roku 2000 spolupracoval se stanicí ČRo 6 – Rádio Svobodná Evropa a v roce 2007 se stal jejím ředitelem. Od roku 2009 působil jako programový ředitel ČRo. Do funkce prozatímního ředitele ČRo byl jmenován v únoru 2010, generálním ředitelem se stal 28. července 2011.

Autor: Miroslav Honsů
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!