Regionální tisk vydrží déle než celostátní | E15.cz

Regionální tisk vydrží déle než celostátní

Regionální tisk vydrží déle než celostátní
Jitka Bosáková: Kdybych vám před dvěma lety řekla slovo iPad, tak taky nebudete vědět, o čem mluvím...
• 
ZDROJ: Luboš Wišniewski

Jaromír Hasoň

Od července vede vydavatelství Vltava-Labe-Press Jitka Bosáková. Jejím cílem je, aby se Deníky naplno vrátily do regionálního dění a udržely si v nich výsostné postavení. „Chceme být co nejblíže čtenáři a myslím, že se nám to daří víc než ostatním,“ říká.

Pojďme rovnou k všeobecným problémům tisku. Jakou má podle vás budoucnost regionální tisk třeba ve srovnání s celostátními deníky?

Když si položíte otázku, zda chce většina lidí spíš vědět, co se děje v celostátní politice, nebo to, co jim určí komunální politika, tak je asi odpověď jasná. Naše životy přece ovlivňuje především dění v místě, kde bydlíme. Místo bydliště určuje náklady na domácnost, kvalitu bydlení, možnosti kulturního či sportovního vyžití, dostupnost školek, kvalita škol, zdravotnictví. Každého navíc zajímá, zda bude půlka města rozkopaná a on se bude složitě dostávat do práce. Zkrátka v hospodách spíše uslyšíte toto téma než rozbor konfliktu Izraele s Palestinou.

Na Blízkém východě se ovšem pořád něco děje. Když se ale třeba v rámci Deníků dostaneme třeba na Písecko, tak je přece těžké denně vybírat nějaké nosné téma, nebo ne?

Já tvrdím, že se vždycky a všude něco děje, to zaprvé. A zadruhé – každé vydavatelství má pochopitelně dny, kdy se jeho deník prodává méně a kdy víc. Záleží na tom, jakou přidanou hodnotu obsahu nabídnete. Pouhé zpravodajství ve stylu „ sešli se – rozešli“ již dávno nestačí. Pozadí událostí, různost názorů, analýzy, čtenářsky potřebné formáty a přílohy – to vše určuje atraktivitu titulu. Což žádná novinka ovšem není.

Jak moc pro vás je, respektive byla, nebezpečná konkurence v podobě Sedmičky Mladé fronty a dnes již zaniklého projektu Naše adresa?

Tuto otázku dostávám často a vždycky na ni odpovídám, že se soustředíme především na sebe. Každý má samozřejmě právo podnikat, v čemkoli uzná za vhodné, vždyť nakonec investuje své peníze. Nedivím se, že tyto dva projekty vznikly. V té době Vltava-Labe-Press měla tendenci opouštět regionální trh a chtěla se měnit ve vydavatelství celostátního deníku. A další síly vkládala do předem prohraného souboje založením bulvárního titulu. Což ale byla cesta, kterou náš vydavatelský dům nikdy předtím nešel, neznal ji. Jsme seriózním vydavatelem regionálních novin a podle mě má každý dělat to, co umí. Když se pustíte do něčeho, co neumíte, budete tratit a bude to bolet… V létě 2009 majitelům došla trpělivost a spojili se opět s managementem, který stál za úspěchy minulých období. Tudíž „back to the roots“, což znamenalo opětné posílení regionů a podstatné zeštíhlení centrály. Přemýšliví situaci vyhodnotili a projekt uzavřeli. A co bude se Sedmičkou, to uvidíme.

Nemyslíte si, že největší chybou projektu Naše adresa bylo, že přišel moc brzo? Přece jen stavěl na internetu a na kavárnách, které asi v našich regionech zrovna moc nefrčí…

Průběh toho projektu jsem do detailu nesledovala, ale netvrdím, že by neměl mít nikdy nárok na život. Jsem ale přesvědčená, že v prostředí regionů jsme doma my a veškeré jiné snahy budou mít charakter účinkujícího j. h. Na druhou stranu přiznáváme, že po ukvapeném uzavření Večerníku Praha jen složitě znovu hlavní město „dobýváme“.

Ale i Vltava-Labe-Press a její regionální Deníky pronikají do nových technologií, máte aplikace na chytré telefony, teď chystáte čerstvě aplikaci na tablety. Není to také s ohledem na vaši cílovou skupinu trošku brzy?

Určitě ne. Jsme pyšní na to, že jsme byli prvním českým deníkovým vydavatelským domem, který měl loni speciální aplikaci na iPhonu. Nyní už máme druhou verzi, která je velmi dobře hodnocena. Do App Store míří aplikace pro iPad, která bude mít rovněž řadu zajímavých funkcí. Stejně tak má svou aplikaci i TV Magazín naší dceřiné společnosti Astrosat. Tyto technologie ale nejsou primárně určené pro naše čtenáře, to je pravda. Náš čtenář si chce ráno dát kávičku a šustit si k ní novinovými stránkami. Tím pro něj vlastně začíná den. My sice máme nejvíc předplatitelů, žádné noviny na našem trhu jich nemají víc, ale zase víme, že mladí lidé ve věku patnáct až osmnáct let noviny nečtou a určitě hned tak číst nezačnou. Musíme tedy nabídnout něco i jim, zbývajícím členům rodiny. Aplikace pro Android, iPhone a iPad jsou určené pro ně. Zlehčeně řečeno, aby si rodina, když se sejde v neděli u oběda, našla společná témata, aby si zkrátka její členové měli o čem povídat. Je přece jedno, jakým kanálem se k nim informace dostanou, hlavně, že vědí, jak u nich funguje komunální politika a co se řeší v jejich okolí za témata. Nové technologie tedy děláme jednak pro mladé a také pro lidi s rozhodovací kompetencí, kteří potřebují informace vždy a všude.

Tušíte, kolik lidí už si vaše aplikace do nových technologií stáhlo?

Mám-li aktuálně správné informace, všechny naše aplikace si dosud stáhlo více než dvacet tisíc uživatelů.

A mají podle vás tyhle technologie v našich regionech inzertní potenciál?

Dneska opravdu není cílem těchto aplikací, aby zaznamenávaly nějaké zásadní obraty. Když se ale vyvíjí další komunikační kanál, tak přece musíme být u toho. Nemůžeme se tvářit, že tyto nové distribuční kanály neexistují. Nikdo neví, co se bude dít za dva roky…

Jde ale o to, jestli tyhle systémy, které dnes lidé využívají zdarma, brzy neoslabí tisk. Jestli se nakonec u toho kafe nezačne namísto šustění novinami spíš listovat v iPadech.

Všechno nasvědčuje tomu, že média tímto směrem půjdou. Ale kdo ví, co bude za deset let? Kdybych vám před dvěma lety řekla slovo iPad, tak taky nebudete vědět, o čem mluvím. Já bych to taky nevěděla. A dneska už si pěkně stahujeme aplikace do nového média. Právě proto u toho vývoje musíme být a musíme se mu přizpůsobovat. A je jasné, že těch kanálů bude brzy mnohem víc.

Uvažujete o tom, že byste tyto aplikace časem zpoplatnili?

Zatím informace v chytrých telefonech a tabletech v podstatě kopírují to, co nám vychází na internetu. A jelikož je web zdarma, tak nemůžete za tentýž obsah chtít peníze. Musíte nabídnout něco navíc. Až bude uvolněna aplikace pro iPad, tak začneme pracovat na nové službě, která už by zpoplatněna byla. Pak půjdeme formou balíčků – platíš-li za jeden kanál, pak máš od nás ostatní zdarma. Platíš-li za noviny, tak máš všechny další technologie k dispozici. Je to logické pro předplatitelský deník.

I tady tedy můžete spoléhat na silný předplatitelský kmen. Asi mi neřeknete, jak do něho přibývají, nebo jak ubývají čtenáři. Dá se ale i při dnešních cenách služeb, potravin a energií ten předplatitelský kmen udržet?

Náš předplatitelský kmen je relativně stabilní. Všechny regionální noviny v Evropě mají vyšší podíl prodaného nákladu na předplatném. Proto se také i my o předplatitelský kmen pečlivě staráme. A můžeme se o něj starat, protože jsme ze všech periodik u nás čtenáři nejblíže. Tím, že jsme na jednasedmdesáti místech v republice, tak se čtenáři komunikujeme prakticky „face to face“.

A jak moc funguje tahle komunikace se zadavateli inzerce? Jsou kraje, kde inzertně fungujete lépe a kde to inzertně nejde?

Samozřejmě máme regiony, které jsou pro nás ekonomicky zajímavější. Jaká republika, takové noviny. Když je někde vysoká nezaměstnanost, tak jdou samozřejmě prodeje a na ně navázaná inzerce hůře.

Mimochodem, jak se dá vůbec těch jednasedmdesát mutací Deníků řídit? Nepředpokládám, že byste každý den pročítala region po regionu…

Naše struktura měla určitou interrupci v letech 2006 až 2009, kdy se oslabil regionální management a všechno se řídilo z Prahy. To byla zásadní chyba. Je jasné, že z Prahy nemůžete zároveň řídit Frýdek-Místek a Cheb. Když jsem se do představenstva v roce 2009 vrátila, zadání majitele znělo jednoznačně: zpátky do regionů, kde jsme si vedli výtečně. Dnes máme opět soběstačné regionální managementy. Osobně opravdu netuším, co píše dnes Frýdek-Místek, za to je odpovědný tamní management. Úloha centrály je v podstatě „pouze“ strategická, metodická a kontrolní, pomáháme hledat synergické efekty. Což neznamená, že se třeba Frýdek-Místek nedočká mé návštěvy…

Není trochu nevýhoda, že máte napevno daný počet stran Deníku, který se věnuje danému regionu, danému kraji a celostátním otázkám? Někdy se přece jenom může dít víc na celostátu než třeba v Písku…

Ale i písecký čtenář přece chce vědět, co se děje nejen v Písku, ale i v Českých Budějovicích. Když se v Táboře stane něco, co má pro píseckého čtenáře význam, doví se to také. Stejně jako má z našich novin přehled o celostátní politice. Navíc mají počty stran logicky určitou vazbu na výrobu mutací. Kdybychom se rozhodli, že bude víc stran Budějovicka a méně Písecka, tak by to bylo samozřejmě technologicky náročnější, ale ne nemožné. Ale jestliže se daný management v Budějovicích rozhodne, že jsou povodně v Budějovicích a v Krumlově daleko závažnější než události v Písku, tak se podle toho noviny udělají. Zase je to na rozhodnutí daného managementu a krajského šéfredaktora, který denně komunikuje se svými okresními šéfredaktory, ale i s centrální redakcí v Praze.

Když jsme zrovna u Písku, kde se probírám Deníkem po obědě u tchyně, kolik v tamní redakci pracuje lidí?

Vždycky záleží na velikosti regionu. V Písku jsou čtyři redaktoři, jeden externista, jeden obchodník, jeden distribuční inspektor a referentka. Redakce se ale nestará pouze o print, ale i online zpravodajství, musí být multimediální. Což bývá mnohdy pro nové kolegy hodně náročné – představují si práci redaktora adekvátně béčkovým americkým filmům: nohy na stole, filozofování o běhu světa a jednu glosu za den. Jenže regionální, respektive lokální žurnalistika vyžaduje opravdu pracovat. Studenti z vysokých škol, kteří k nám chodí na praxi, bývají konfrontací teorie a praxe zaskočeni, ale to je hlubší téma…

Určitě vidíte ze strany zadavatelů i tendence, jestli chtějí inzerovat spíš v celostátní části, nebo být naopak co nejblíže lidem ve svém regionu.

Menší živnostník volí pouze okresní vydání, silnější kombinaci okresů, podnikatelé v krajských městech spíše celý kraj, celý region. Celostátní zadavatelé využívají naši celostátní část, nemají-li zacíleno pouze na jednu oblast. Naší prioritou jsou domácí, tedy regionální zákazníci. Celostátní inzerenti přicházejí – až na výjimky – prostřednictvím agentur, které nás vzhledem k nejvyšší čtenosti v segmentu seriózních deníků začleňují do mixů. V letošním roce se i nás dotkl pokles obratů celostátních inzerentů, regiony jsou stabilní, někde i s lehkým plus oproti loňsku.

Mohou tedy podle vás docela temnou budoucnost tisku trochu projasnit tito malí živnostníci, pro které je tisk určitě konzervativnější a důvěryhodnější médium než třeba internet?

Budoucnost. Pět let? Deset? Dvacet? Položme si tuto otázku, až situace nastane. Tedy bude-li někdo, kdo by se ptal a kdo by odpovídal… Ale vážně: já jsem přesvědčena, že regionální tisk a takzvaný bulvár – byť každý z jiného důvodu – mají predikovanou nejdelší „dobu spotřeby“.

I nás se dotkl pokles obratů celostátních inzerentů, ale regiony jsou stabilní, někde i s lehkým plus oproti loňskuI nás se dotkl pokles obratů celostátních inzerentů, ale regiony jsou stabilní, někde i s lehkým plus oproti loňskuAutor: Luboš Wišniewski

Jitka Bosáková (1955)

Pochází z Českých Budějovic, kde i žije, vystudovala FŽ UK v Praze. Ve VLP působí od roku 1991, od roku 2000 zasedá v představenstvu vydavatelství Vltava-Labe-Press. Do roku 2002 byla místopředsedkyní představenstva. V roce 2005 vydavatelství opustila a vrátila se v srpnu 2009 jako členka představenstva a výkonná ředitelka. V červenci 2011 pak nahradila ve funkci generálního ředitele a předsedu představenstva Miroslava Pavla, který se přesunul na post předsedy dozorčí rady. Vydavatelství Vltava-Labe-Press patří německé společnosti Verlagsgruppe Passau. Ta začala v České republice podnikat před dvaceti lety, dnes je vydavatelem Deníku, který vychází v 71 regionálních mutacích. Vydává i 23 týdeníků a je zároveň provozovatelem serveru Deník.cz. Do skupiny VLP patří i dceřiné společnosti Astrosat, Novotisk a Newslab. Společnost má zhruba 1200 zaměstnanců.

Autor: Jaromír Hasoň
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!