Digitální rozhlas: Technologie, která je nevyhnutelná | E15.cz

Digitální rozhlas: Technologie, která je nevyhnutelná

Digitální rozhlas:  Technologie, která je nevyhnutelná
Digitální rozhlas: Technologie, která je nevyhnutelná
• 
27. února 2013 • 08:30
Situace na českém rozhlasovém trhu není, co se kmitočtů týká, příliš dobrá. Přesto, že VKV pásmo už je tak dost přeplněné, stále dochází ke spouštění nových a nových frekvencí v lokalitách, kde bychom si to před několika lety dokázali představit jen stěží. S velkou mírou nadsázky se pak dá říci, že VKV vysílač má už téměř každá vesnice.

Naštěstí ještě nejsme tak daleko jako například v Itálii, kde už se nevysílá po 100 MHz, ale rovnou po 50 MHz. Místo frekvencí 88,5 MHz, 99,9 MHz nebo například 105,7 MHz tu pak máme i kmitočty 88,55 MHz, 99,95 MHz, 105,75 MHz a výkony „nula nula nic“.

Situace, kterou už tu nyní máme, není příliš povzbudivá, ovšem za pár let by se stala neúnosnou. Český telekomunikační úřad by totiž neměl co koordinovat a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání co přidělovat. Situaci s přeplněností VKV pásma tedy může řešit digitální rozhlas.

Důvod je jednoduchý. Podobně jako v době analogové televize se vysílala na jedné frekvenci jedna stanice a v době digitální se vysílá na jedné frekvenci jeden multiplex s několika programy, může se i u digitálního rozhlasu šířit na jednom kmitočtu například dvacet stanic.

Digitální rozhlas by velkým hráčům uškodil

Stávající komerční rozhlasové stanice, především pak mediální domy Lagardère Active ČR a Londa, nejsou vývoji nových technologií v současné době nakloněny. Důvod je zcela prostý. Na našem trhu jsou nejposlouchanější a příchodem nových hráčů by byla jejich pozice pochopitelně ohrožena. Proto se budou (zcela logicky) ještě dlouho této technologii bránit. Jednou však doba digitálního rozhlasu přijde. Kdy to ale bude, to v tuto chvíli nedokáže s přesností na rok nikdo určit. Optimistické vyhlídky předpokládají, že by se tak mohlo stát někdy okolo roku 2020.

Největším kamenem úrazu je to, že komerční vysílatelé při souhlasu s přechodem na digitální rozhlas získají automaticky prodloužení stávající licence do roku 2025. Pokud tedy v budoucnu najedou tito hráči na podobnou strategii, jakou razila televize Nova v době analogové, pak se tedy ještě máme na co těšit. I přes poměrně ne příliš optimistické vyhlídky u nás už ale digitální rozhlas funguje, ovšem pouze v některých lokalitách, o kterých bude vzápětí řeč. V Česku se ovšem používá zatím takzvané L-pásmo, které bylo zavedeno jako dočasné řešení v době, kdy ještě byl blokován analogovým vysíláním takzvaný III-band.

Jak je to v České republice

Provozovateli digitálního rozhlasu v České republice jsou dvě společnosti – příbramské Teleko a plzeňská RTI cz. Teleko má své vysílače v Praze, Příbrami, Brně, na Ostravsku, ve východních Čechách (Černá hora) a Liberecku, RTI cz v době psaní tohoto článku mělo obsazenou jedinou lokalitu, a to západočeskou Plzeň. V blízké době se chce dostat ještě do jižních Čech (České Budějovice), na Klínovec a stejně jako jeho rival i do našeho hlavního města. Přestože digitální rozhlas už jakési pokrytí má (Teleko uvádí 38 procent obyvatel republiky), v praxi je jeho zásah minimální, a to především z výše uvedených důvodů. Není-li zájem vysílatelů, nebude zatím ani zájem posluchačů.

Největším problémem je tedy v současné době naplnění multiplexů. Komerční stanice se příliš do této technologie nehrnou, musí tedy pomoci Český rozhlas. A ten skutečně jako propagátor DAB rozhlasu funguje. Přijímače pro jeho poslech nabízí například ve své reprezentační prodejně v pražské Vinohradské ulici. Významným hybatelem je v tomto směru ovšem i donedávna pouze internetové SeeJay Radio, které je na DAB technologii natolik hrdé, že se tato tři písmena dokonce rozhodlo natrvalo umístit do svého loga. Jde ale o jednu z mála výjimek. Multiplex Teleka pak ještě obohatily tematické streamy italského rozhlasového domu RTL. V DAB vysílá i Gama Radio a Proglas.

Běžní lidé nemají o digitál zájem

Co je v současné době pravděpodobně největším problémem digitálního rozhlasu? Přiznejme si to zcela otevřeně. Většina obyčejných lidí vůbec nemá tušení o tom, že nějaká takováto technologie existuje. A pokud náhodou ano, není pro ně aktuální, a tudíž je nezajímá. Velkým problémem je i nedostatek míst, kde by se dala digitální rádia sehnat. Kromě již zmiňované reprezentační prodejny Českého rozhlasu tak můžete učinit už jen na webu, například stránky pureradio.cz společnosti Teleko. V budoucnu by chtěla na svých stránkách nabízet přijímače i RTI cz.

Kromě toho, že digitální rozhlas může výrazně odlehčit VKV pásmu, které v horizontu několika let skončí, jen se přesně neví kdy, nabízí i další plus, a tím jsou doplňkové služby. Tou nejužitečnější, kterou ocení především řidiči, budou jistě dopravní informace. Ty se mohou na displeji autorádia (nutností je samozřejmě opět přítomnost DAB pásma) zobrazovat i formou grafiky, a to bez nutnosti připojení k internetu. Digitální rozhlasové přijímače dále mohou nabízet informace o aktuálně hraných skladbách (včetně bookletu) a případně i zpravodajství z domova, ze světa atd.

Digitální rozhlas:  Technologie, která je nevyhnutelnáDigitální rozhlas: Technologie, která je nevyhnutelnáAutor:

Nejdále je s digitálním rozhlasem Německo

Země, která je v zavádění digitálního rozhlasu nejdále, je Německo. V současné době tu funguje jeden (téměř) celoplošný multiplex a v každé spolkové zemi pak další jedna nebo i více sítí na lokální úrovni. Důležité je také uvést, že digitální rozhlas v Německu už je šířen v takzvaném III. pásmu, které se uvolnilo právě po ukončení analogového televizního vysílání. Naši západní sousedé vsadili především na pestrost programové nabídky, která se vyplatila. Každý posluchač si tu najde „to svoje“. Němci dokonce zašli tak daleko, že pro tuto technologii vytvořili i několik speciálních okruhů, které posluchač jinde nenajde. A to už je potom pochopitelně jiná káva…

Významným propagátorem digitálního rozhlasu v Německu je veřejnoprávní rozhlas, který funguje na trochu jiném modelu než u nás. Každá spolková země má ten svůj. V Bavorsku tak například funguje Bayern; v Sasku, Sasku-Anhaltsku a Duryňsku MDR; v Berlíně a Braniborsku RBB atd. Všechny už jsou v dané zemi/zemích součástí digitálního rozhlasu DAB. Nejpestřejší programová nabídka je v již citovaném Bavorsku. Kromě celoněmeckého multiplexu, který mají všechny spolkové země společné, tu fungují také dva celobavorské a také několik sítí na lokální úrovni. Bavorští posluchači tak mohou se štěstím naladit v některých lokalitách až několik desítek rádií.

Rakousko s digitálním rádiem začíná

Další sousední zemí, kde začíná digitální rozhlas ožívat, je Rakousko. Zatím se tu sice tato technologie nevyužívá, ovšem na konci loňského roku zde začaly fungovat internetové stránky www.digitalradio-oesterreich.com. Iniciátorem této aktivity jsou vídeňské komerční stanice Arabella a Lounge FM, sdružení FEEI – Fachverband der Elektro- und Elektronikindustrie a technická univerzita Technikum Wien. Kdo by mohl být průkopníkem digitálního rozhlasu u našich jižních sousedů? Kromě dvou zmiňovaných stanic například i veřejnoprávní rozhlas ORF.

Začátkem června loňského roku se na webu tamního regulačního orgánu RTR, rakouské obdoby Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, objevila výzva, v níž se snaží RTR zjistit, jaký je aktuálně zájem o šíření digitálního rozhlasu v normě DAB+. Jedním ze zájemců byl právě veřejnoprávní rozhlas ORF. Předpokládá se, že první „oťukávání“ této technologie by mohlo proběhnout už v letošním roce. Citované webové stránky¨jsou ale bohužel zatím jedinou hmatatelnou aktivitou, která v tomto směru funguje. Případní zájemci tak na nich mohou trvale sledovat rubriku Presse (Tisk) a kontrolovat si, zda se tu neobjeví nějaké nové informace a fakta.

Situace v Polsku a na Slovensku? Bída

Příliš povzbudivá není situace v Polsku. Zde se v podstatě digitálně vůbec rozhlas nešíří. V minulosti zde sice proběhly nějaké testy, ale to je asi tak všechno. Technologie DAB zde měla začít původně fungovat už v polovině loňského roku při příležitosti zahájení fotbalového Eura, ale k tomu nakonec vůbec nedošlo. Situace by se mohla změnit letos. Polskie Radio, polský veřejnoprávní rozhlas, prozatím stručně na svých webových stránkách oznámil, že by uprostřed roku měl začít s touto technologií „koketovat“. Jak se ukazuje, digitální rozhlas tedy bude i u našich severních sousedů významným hybatelem nové technologie.

Od komerčních skupin neexistují žádné signály, že by se tímto standardem chtěly zabývat. Ještě hůře je na tom však sousední Slovensko. Na jeho území sice proběhly některé semináře, které ale většinou mají vždy jen informativní charakter, jak by to mohlo v budoucnu vypadat. Jejich iniciátorem pak navíc není ani tamní subjekt, ale některá společnost či institut ze zahraničí, který si pronajme konferenční prostor v určité lokalitě, a tak není vyloučeno, že tu ani nevystupují slovenští odborníci. Takové mezinárodní konference se konaly, a jistě ještě budou konat, i u nás a běžný smrtelník a leckdy ani novinář se o nich vůbec nedozví.

Autor: Lukáš Polák
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!