MBA už dávno není výsadou manažerů | E15.cz

MBA už dávno není výsadou manažerů

MBA už dávno není výsadou manažerů
Ilustrační foto
• 

Eva Marková

Studium MBA programů má dlouhou tradici zejména v anglosaském světě. Čím dál víc se ale prosazuje i u nás – a to přesto, že Master of Business Administration v Česku nepatří mezi vysokoškolské tituly.

Zatímco v angloamerickém prostoru by se denní studium MBA dalo přirovnat k našemu inženýrskému studiu na vysoké škole ekonomické, v Evropě – až na Velkou Británii – jej chápeme spíš jako rekvalifikační či specializační postgraduál: není zařazeno do systému vysokoškolského studia, jehož kvalitu garantuje MŠMT, ale patří do tzv. celoživotního vzdělávání. Získaný titul tak nevyjadřuje absolvování vysoké školy, nýbrž určité profesionální vzdělání, respektive získání jistých manažerských dovedností.

Většina škol, které titul Master of Business Administration nabízejí, proto od uchazečů o studium vyžaduje nejen ono vysokoškolské vzdělání, ale i několikaletou (obvykle tříletou) praxi. Oproti doktorskému studiu zakončenému titulem Ph. D., které má u nás mnohem větší tradici, se programy MBA orientují spíše na praktické řešení konkrétních firemních výzev: pracuje se v týmech, a protože studenti program absolvují obvykle při zaměstnání, mohou probíranou látku nejen vzájemně porovnávat, ale i rovnou aplikovat do praxe.

Dobře investované peníze

Titul MBA už dávno není výsadou manažerů – program absolvují lékaři, právníci i učitelé. Třicetiletá Radka Tůmová před lety vystudovala germanistiku a přes tlumočnictví v několika nadnárodních firmách se dostala až k práci koordinátorky marketingu. „Prostě jsem se rozhodla doplnit si ekonomické a manažerské vzdělání – cítila jsem, že v práci občas nestíhám, netušila jsem třeba, jaký je rozdíl mezi variabilními a fixními náklady, a musela si to po večerech dlouze dohledávat v různých brožurách či na internetu,“ popisuje.

Podobně jako řada jejích spolužáků, kteří už za sebou mají určitou praxi, se pro MBA program rozhodla i proto, že stála o kontakt s manažery z jiných oborů i o kolektivní řešení modelových situací, které je mohou potkat v praxi. I když studium není právě levná záležitost (v průměru by si měl student připravit asi sto padesát tisíc na rok studia, při obvyklém dvouapůlletém programu se tak vynaložená částka šplhá k půl milionu) a zaměstnavatel jí na studium nijak nepřispívá, věří, že MBA má smysl a jde o dobře investované peníze.

Klíč je v akreditaci

Kvalita škol, na nichž lze v tuzemsku MBA studovat, ovšem není stejná a to, že MBA v Česku nepatří mezi oficiální akademické tituly, a tudíž nepodléhá tak přísné kontrole, tuhle nevyváženost jen podporuje. V Česku je na dvacet institucí, jež programy MBA nabízejí, a zvolit ve změti lákavých reklamních nabídek tu opravdu kvalitní rozhodně není snadné. Minimálně jedno spolehlivé vodítko tady ale je: akreditace.V Česku ji školám, jejichž manažerské programy splňují stanovená kritéria, uděluje Česká asociace MBA škol (CAMBAS), která byla založena již v roce 1998 (jak již bylo řečeno, MBA u nás nespadá do systému vysokoškolského studia, tudíž jeho akreditaci neprovádí MŠMT, tuto agendu přeneslo na CAMBAS jako profesní asociaci).

Asociace se snaží vycházet ze standardů, jaké jsou běžné na západ od našich hranic, a za své hlavní poslání označuje „zajišťování, udržování a další rozvoj vysoké úrovně studia MBA v České republice“. Vlastní evaluaci vypracovává tzv. evaluační komise při CAMBAS, která je složena z členů nezávislých na kterékoli škole. Tato komise pak doporučuje – respektive nedoporučuje – plénu CAMBAS danou školu akreditovat. O udělení akreditace rozhodují hlasováním členové pléna.

V současné době má asociace osm členů (viz box) a mezi kritéria, k nimž se při udělování akreditace přihlíží, patří mimo jiné to, že ke studiu jsou přijímáni pouze studenti s ukončeným vysokoškolským vzděláním (nejméně na úrovni bakaláře) a s minimálně dvouletou manažerskou praxí. Program MBA by podle těchto kritérií měl trvat nejméně 12 měsíců (full-time), respektive 24 měsíců (part-time), a měl by dosahovat u všech forem studia nejméně 400 hodin přímé výuky. Důležitá je samozřejmě i samotná kvalita výukových programů, učitelů a přijímacích zkoušek, roli hraje i učební prostředí, například vybavení učeben nebo poskytování studijních materiálů.

Image je nanic

České školy také zpravidla mívají zahraniční partnery a právě jejich úroveň může být dalším vodítkem při výběru: významné ekonomické noviny a časopisy pravidelně přinášejí jejich žebříčky. Kromě pověsti a prestiže školy v mateřské zemi se vyplatí sledovat i to, zda ústav získal akreditaci od některé z předních světových asociací – mezi ty nejprestižnější patří třeba americká American Assembly of Collegiate Schools of Business (AACSB), britská Association of MBAS (AMBA) či bruselská EFMD. Prestižní manažerské školy se navíc v posledních letech snaží nezůstat u jedné akreditace, ale nechat své programy prověřit více akreditačními systémy, tedy získat vícenásobnou akreditaci.

Jakkoli to zní banálně, při výběru školy rozhodně nepodceňujte ani reference od absolventů, respektive jistou image či pověst instituce, kde titul hodláte získat. Školy, kde si lze titul víceméně koupit, existují a existovat budou, ostatně s nabídkami získání titulu z „prestižního“ – a současně neakreditovaného – ústavu, kde není požadováno ani studium, ani vykonání zkoušek, pouze zaplacení školného, se v poslední době roztrhl pytel. Nezbývá než doufat, že dříve či později se i tuzemští personalisté začnou ptát nejen na to co, ale i odkud.

MBA

Titul MBA je magisterský titul obvyklý zejména v USA. Původně vyjadřoval pouze to, že jeho nositel studoval na vysoké škole management či byznys. Protože však stále více škol vyžadovalo, aby studenti těchto oborů získali mezi bakalářským a magisterským stupněm i určitou praxi, stal se jeho typickým uchazečem již zkušený manažer, který si chtěl své vědomosti upevnit. Z Ameriky se tento model rozšířil do celého světa včetně Česka. V 90. letech platilo, že kdo měl MBA, stoupl automaticky o třídu výš. Dnes jde o jeden z nejoblíbenějších studijních programů a jeho absolventů rychle přibývá.

Členové CAMBAS

* Brno International Business School
* Masarykův ústav vyšších studií
* Prague International Business School
* Czech Management Institute Praha, manažerská fakulta ESMA Barcelona
* Ekonomická fakulta Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava
* University of New York in Prague
* Institut pro průmyslový a finanční management
* Vysoká škola finanční a správní Brno Business School
* Anglo-americká vysoká škola

Autor: Eva Marková
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!