Pracující matky jsou skvělí zaměstnanci | E15.cz

Pracující matky jsou skvělí zaměstnanci

Pracující matky jsou skvělí zaměstnanci
Pracující matky jsou skvělí zaměstnanci
• 
ZDROJ: shutterstock
17. dubna 2013 • 08:30
Česká republika mrhá potenciálem, který má v ženách s malými dětmi. Oproti jiným členským zemím EU zůstávají české matky mnohem déle doma a často i nedobrovolně, protože nemohou najít práci. Přitom matky jsou loajálními a výkonnými zaměstnanci. Jen je třeba jim dát šanci a vyjít trochu vstříc.

Čistě statisticky je na tom Česko celkem mizerně, pokud jde o zaměstnanost žen-matek. Především v profesích, jako je komunikace nebo reklama, je tento potenciál veliký. Žádná jiná země EU „netrestá“ ženy za to, že se stanou matkami tolik, jako právě Česko. Rozdíl v zaměstnanosti mezi bezdětnými ženami a matkami je u nás vůbec největší v celé Unii.

Podíl flexibilních pracovních úvazků je u nás nižší než evropský průměr, a navíc u nás zůstávají ženy s dětmi nejdéle doma. Vůbec nejhůře jsou na tom matky s malými dětmi ve věku do 6 let. Zaměstnána je pouze třetina z nich, zatímco evropský průměr je dvojnásobný. Často přitom nejde o jejich volbu, ale situaci, do které byly dotlačeny. Mnoho z nich by pracovat chtělo, protože nechtějí ztratit kontakt se svou profesí, chtějí si udržet finanční nezávislost nebo se jednoduše realizovat i jinak než péčí o děti.

Bylo by ale velkou chybou vinit ze současného neradostného stavu pouze zaměstnavatele, i když svůj podíl na situaci mají. Mnohdy však doplácejí na to, že česká společnost vidí v ženách s malými dětmi hlavně matky, a jejich pracovního potenciálu si příliš nevšímá. Stát až donedávna dělal vše pro to, aby posiloval v ženách jejich tradiční roli matky a naopak jim maximálně komplikoval návrat zpět do zaměstnání. Pokud pracovat chtěly, obvykle zjistily, že svou profesní a mateřskou roli mohou zkloubit jen s velkými obtížemi, a tak raději zůstávaly mimo trh práce i několik let.

Čtyři pětiny českých žen zůstávají na rodičovské dovolené do tří let věku dítěte. Zažívají tedy běžně situaci, která by na profesní život muže měla přímo zdrcující efekt. Přitom, pokud by se u nás zvýšil podíl pracujících matek, vydělali by na tom všichni, nejen ony samotné. Zaměstnavatelé získají loajální zaměstnance, kteří si cení přístupu vedení a jsou výkonnější, protože musejí své úkoly zvládnout rychleji. Řešení, jak ženám s dětmi usnadnit skloubení kariéry a rodiny, je hned několik a mnohá z nich nejsou ani extrémně náročná, a to jak po stránce administrativní, tak finanční.

Stále tradiční model rodiny

„Pro většinu českých žen obnáší mateřství nutnost opustit na relativně dlouhou dobu pracovní trh, v důsledku čehož čelí ztrátě kontaktu s oborem, zastarání kvalifikace a zhoršení postavení na trhu práce,“ shrnuje negativní důsledky mateřství socioložka Jana Dvořáčková z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně ve své zprávě Z mateřské a rodičovské zpět na trh práce: Návraty v číslech, kterou vypracovala pro občanské sdružení Aperio.

Obtíže při slaďování životních rolí patří ke každodenní realitě většiny českých rodičů. Přesto ale mezi otci a matkami je zásadní rozdíl. Zatímco mužská profesní dráha se s narozením dítěte a ani dětí zpravidla zásadně nemění, ženy pociťují důsledky rodičovství mnohem silněji.

Možnost odejít na rodičovskou dovolenou a věnovat se tak několik let svým dětem „naplno“ využívá naprosté minimum mužů, jejich podíl se už několik let pohybuje okolo dvou procent a nijak výrazně neroste. Navíc čeští muži nemohou využít otcovskou dovolenou, tedy několik dní až týdnů, které by využili k péči o děti. Pokud se po narození dítěte rozhodnou zůstat nějaký čas se svou rodinou, musejí až na výjimky čerpat svou řádnou dovolenou.

„Chtějí-li se ženy stejně jako muži věnovat zaměstnání, jak se od nich dnes také očekává, stále na nich zůstává i primární zodpovědnost za rodinu a domácnost,“ popisuje socioložka. V praxi je tedy běžné, že společnost od ženy očekává nejen její profesní nasazení, ale také péči o děti a rodinu. Požadavek na přerušení pracovní dráhy na nejméně tři roky s jedním dítětem je pak téměř automatický, stejně jako to, že se žena po svém návratu do zaměstnání po skončení rodičovské dovolené bude i nadále téměř výhradně starat o domácnost a děti. Běžně tak mají po příchodu domů ještě „druhou směnu“, protože se to od nich „očekává“.

„Příkladem tohoto uspořádání je slovní spojení, že muž ženě doma ,pomáhá, přitom v domácnosti žijí oba a stejně tak jsou oba rodiči,“ vysvětluje socioložka Hana Maříková ze Sociologického ústavu Akademie věd České republiky, která se věnuje problematice rodiny a také slaďování životních drah mužů a žen.

Chci práci i dítě, šéfe

Mezi matkami je podle Dvořáčkové značný zájem o kontakt se svou profesí i během rodičovské dovolené. Podle průzkumu společnosti Ipsos Tambor pro organizaci Gender Studies tuto možnost ale v praxi využívá jen asi 16 procent žen. Častěji se o svou profesi zajímají ženy, které mají vyšší vzdělání a také vyšší kvalifikaci. To se projevuje i v tom, jak často se ženy po skončení rodičovské dovolené vracejí ke svému původnímu zaměstnavateli. V průměru se vrací polovina žen, ale mezi vysokoškolačkami je tento podíl dokonce 80 procent, zatímco u matek se základním vzděláním je pouze poloviční. Už během rodičovské dovolené, ale hlavně po jejím skončení dávají ženy-matky přednost úpravě svého pracovního režimu směrem k větší flexibilnosti a řešení jejich individuálních potřeb.

NezaměstnaníNezaměstnaníAutor: čtk

„Přestože zákon zaměstnavatelům ukládá povinnost vyhovět žádostem zaměstnanců pečujících o dítě o zkrácení pracovní doby nebo její jinou úpravu, zdá se, že vstřícnost v této oblasti je zatím také spíše nízká,“ upozorňuje Dvořáčková. V roce 2009 na částečný úvazek pracovalo pouze 9,2 procenta žen a 2,8 procenta mužů, přitom evropský průměr je výrazně vyšší – 31,5 procenta žen a 8,3 procenta mužů.

Na vině nízkého využívání částečných úvazků je poměrně malá zkušenost s nimi ze strany mnohým zaměstnavatelů, obavy z vysoké administrativní zátěže a také z toho, že zaměstnavatel přijde o část „kontroly“ nad svým zaměstnancem. Nejčastěji po této formě pracovního režimu sahají zaměstnavatelé ve zdravotnictví, obchodu a službách a také vzdělávání a výrobě. Překvapivě nejvíc využívají částečné úvazky ženy se základním vzděláním a až po nich vysokoškolačky.

Další z možností flexibilního pracovního režimu je pružná pracovní doba, kdy si mohou sami zaměstnaní částečně určovat začátek a konec pracovní doby. Přestože je matkami vnímána jako preferovaná forma pracovního uspořádání, protože jim umožní zvládnout profesi i třeba vyzvedávání dětí ze školky, využívá ji pouze necelá čtvrtina z nich. Přitom jde o relativně nejsnazší změnu, která pro zaměstnavatele znamená pouze minimální zátěž, a to ohledně organizace pracovní doby. Po administrativní stránce nejde o komplikaci.

Ještě menší zastoupení než pružná pracovní doba má práce z domova. Ve věkové kategorii 25 až 49 let z domova obvykle pracuje 2,5 procenta mužů a 4,2 procenta žen, alespoň příležitostně pak 6,3 procenta mužů a 5 procent žen. Přitom u profesí, které nevyžadují fyzickou přítomnost na pracovišti, jde o výhodné řešení pro obě strany. Zaměstnavatel ušetří náklady na provoz pracovního místa a kanceláře a zaměstnanec může svou práci kombinovat s péčí o rodinu a domácnost.

Časté jsou ale obavy zaměstnavatelů z toho, že zaměstnanec nebude svou práci odvádět dostatečně dobře, protože není v přímém fyzickém kontaktu se svým nadřízeným. A stejně tak se část zaměstnanců „necítí“ na to, pracovat v „sociální izolaci“. Pak je vhodnější kombinovat práci z domova s přítomností v kanceláři.

Muž je také otec

I když se při slaďování profesní a rodinné role obvykle hovoří jen o ženách, také muži mají své rodičovské potřeby, které se snaží kombinovat se svým zaměstnáním.

„Bohužel v české společnosti stále převládá stereotyp, že muž je živitelem rodiny, ačkoliv v praxi rodiny nutně potřebují oba příjmy. Ale k mužům je přistupováno jako k těm, kteří mají zajistit rodinu po ekonomické stránce, tedy především pracovat,“ vysvětluje Maříková. Obvyklé očekávání také je, že muž se po narození dítěte bude své profesi věnovat ještě více, a tedy často pracovat přesčas. Přitom neplatí, že by se příchod potomka dotkl jen ženy, právě naopak stále více mužů by rádo trávilo čas se svými dětmi, ačkoliv jen malá část z nich své požadavky sdělí zaměstnavateli.

Příkladem je možnost „otcovské dovolené“ po narození dítěte. Ačkoliv podle průzkumu ministerstva práce a so-
ciálních věcí z roku 2012 věnovaného otcovství je nejčastější způsob, jak se muži ujímají své otcovské role, čerpání dovolené, která se jim o tento čas zkrátí.

Jednou z možností je nabídnout „otcovskou dovolenou“ přímo zaměstnavatelem. Od roku 2010 tuto možnost zavedla společnost SAS Institute, která svým zaměstnancům, kteří se stanou rodiči, dává jeden týden dovolené navíc. Muži mohou benefit čerpat do druhého měsíce věku dítěte. Ženy mohou tento benefit čerpat ještě před čerpáním mateřské dovolené a rovněž se jim o tuto dobu prodlužuje nárok na dovolenou. Podle HR manažerky společnosti Martiny Schneiderové jde o jeden ze způsobů, jak zvyšovat spokojenost zaměstnanců, a tedy nepřímo i kvalitu jejich práce. Další možností je zkrácení pracovního týdne.

Vzdělávání v době „trvalé“ krize

„Z průzkumu spokojenosti zaměstnanců, kterého jsme se zúčastnili v loňském roce, vyplynulo, že se nám daří náš záměr naplňovat. 90 procent našich zaměstnanců odpovědělo, že benefity, které poskytujeme, odpovídají jejich potřebám. Celých 88 procent zaměstnanců se vyjádřilo pozitivně k pracovnímu prostředí,“ popisuje Schneiderová. Jedním z otců, který program podpory rodiny společnosti využil, je Petr Mašek. Ten sáhl po zkrácení pracovního úvazku.

„Mám tři děti, a protože manželka také částečně pracuje, možnost zkrácení pracovního úvazku o jeden den nám velmi pomohl. Nejdříve jsem si představoval, že budu doma stejně pracovat. Ale velmi rychle jsem zjistil, že starat se o děti není až taková pohoda,“ svěřuje se se svými zkušenostmi. Sám je přesvědčený o tom, že by firmy měly částečné úvazky více podporovat, a to nejen u žen, ale i u mužů.

Autor: Strategie, Leoš Kyša
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!