Supertrendy a reálná skutečnost digitálních nástrojů v komunikaci | E15.cz

Supertrendy a reálná skutečnost digitálních nástrojů v komunikaci

Supertrendy a reálná skutečnost digitálních nástrojů v komunikaci
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: Shutterstock.com

Tomáš Poucha

Hysterie kolem mobilních aplikací, sociálních sítí a veškeré digitální komunikace vytváří v marketérech pocit, že bez nich jim něco utíká. Kvůli tomu se po těchto nástrojích pídí, touží po nich a dokonce je implementují, ale bez nějaké hlubší znalosti a snahy o větší integraci do dalších marketingových či jen komunikačních koncepcí.

Výsledek je ten, že ne všechna řešení fungují nebo - ještě častěji - nepřináší výsledek, který byl s velkýma očima očekáván. Nedávno jsme se v Marketingovém institutu tématu moderních technologií v marketingu věnovali. Ukázalo se, že zde panuje velká neznalost i základních pojmů a samotného fungování. Je toho hodně, co je třeba sledovat a vlak jede celkem rychle… Nechci přicházet s nějakým přehledem - to je na další (a delší) článek, ale pár faktů mi přišlo velmi zajímavých a možná bude pěkné je trochu uvést.

Čtěte také: Nebojte se aplikací


Sociální sítě v práci

Facebook si v desetimilionové České republice našel již více než 3 miliony uživatelů, 80 tisíc lidí „twitteruje“ a na LinkedIn založili Češi na 225 tisíc profesních profilů. Češi jsou prostě rádi online, a to kdykoli a kdekoli. Téměř čtvrtina Čechů navíc brouzdá po sociálních sítích i v pracovní době a pouze devět procent z nich využívá tyto sítě z pracovních důvodů (KPMG 2011).

Facebook není reklamní kanál!

Je asi známé, že lidé chodí na Facebook, aby se bavili (67 %) nebo aby komunikovali s přáteli či rodinou (89 %). Přesto se na ně sypou soutěže, PPC a všichni doufají, že tak vznikne láska. Klientům jsou nabízená naprosto směšná témata jako stavební spoření na Facebooku - kdo si dá takovou stránku jako oblíbenou? Relevance a zákazník se velmi často řeší méně než snaha být „in“. Na druhou stranu české firmy stále nedoceňují fakt, že FB může vedle cesty k fanouškům fungovat i jako překvapivě jednoduchý PR kanál. Celých 47 procent českých novinářů totiž využívá jako zdroj informací Facebook, 12,7 procenta Twitter (New Media Inspiration 2012). Celých 32 procent redaktorů hledá informace na sítích alespoň několikrát týdně a pětina z nich pravidelně sleduje alespoň jeden blog. Tak proč jim neusnadnit práci, že?

Skvělé nástroje

Před časem jsem byl ohromen růstem a dlouhodobým rozvojem Foursquare, kde je možnost podělit se s ostatními uživateli o aktivity a místa, kde trávíme svůj čas, a poznat tak nové přátele, kteří například navštěvují stejnou kavárnu. Skvělý nástroj s ohromným potenciálem, ale z pohledu marketérů to tak slavné není… Již ze základního principu je zřejmé, že uživatelé budou pocházet spíše z větších měst (40 % uživatelů je z Prahy). Zhruba 15 tisíc fanoušků v ČR není opravdu tolik… Určitě je to kanál s ohromným potenciálem, ale pokud cílíme na širokou populaci, kampaň nám nezachrání…

Mobilní marketing

Je také jasné, že veškeré dění na internetu se pomalu, ale jistě přesunuje z počítače na mobil. Zajímavé je, že ač chytré telefony zažívají boom, v České republice tři čtvrtiny populace stále vlastní mobily „hloupé“. Z těch chytrých mobilů má potom jen zlomek tarif s mobilním internetem, a tudíž nejsou zcela plně využívané. Mobilní aplikace, které velmi táhnou a řada marketérů po nich touží, se tak celkově týkají jen zhruba 4 procent populace. Rozhodně má tato oblast budoucnost, ale je určitě nutné zamýšlet se nad tím, zda je to ten správný nástroj, který by se v různých marketingových situacích měl používat. Navíc je nutné, aby aplikace byla k něčemu! 26 % aplikací je po stažení spuštěno jen jednou a 13 % jen dvakrát (Localistic, 2010). Je tu samozřejmě velké množství dalších kanálů a nástrojů s ohromným potenciálem. A to jsme se tu bavili jen o komunikaci externí! V interní je rozvoj také nesmírně zajímavý, ale o interní komunikaci někdy příště. O DOOH, digitálních agenturách, se zmiňují kolegové ve svých příspěvcích.

Závěrem bych rád napsal, že je určitě správně, že se marketéři soustředí na digitální trendy. Marketing by v tomto ohledu měl být o jednu „přihrávku“ dopředu - jak říká dnes již legedární NHL hokejista Mario Lemieux: Můj úspěch nespočíval v tom, že jsem byl tam, kde byl právě puk, ale že jsem si najížděl tam, kde puk teprve bude. Chtělo by se mi ještě dodat - marketéři by měli občas myslet na to, že hokej se hraje v bruslích, a nechodit na něj v kopačkách.

Jaký vidíte potenciál ve využívání digitálních technologií a služeb v marketingové komunikaci a jaká je samotná realita? - anketa

Jana Filová, specialistka v oblasti marketingu a výzkumu

Většina digitálních agentur dnes soustřeďuje svoji pozornost na nástroje výkonnostního marketingu. Pojmy PPC, SEM, SEO či ROI se stávají téměř mantrou, neboť reflektují srozumitelnou a pragmatickou snahu neustále kontrolovat a optimalizovat digitální projekty. Tyto jsou ale určeny pro lidi, nikoli pro dokonalé stroje, které lze popsat pouze číselnými atributy, automatizovat a programovat. Zajímavé až kontroverzní ale je, že i když digitální agentury považují za hlavní důvody změn v investicích do digitálního marketingu vývoj chování spotřebitelů, přesto jen minimum z nich plánuje získávat znalosti prostřednictvím marketingového výzkumu. Cílem digitálního marketingu by přitom mělo být zejména poznávání potřeb zákazníků.

Jan Procháček, Confidence Digital, Technologický ředitel

Rok 2012 je (nejen) v České republice rokem Facebooku. Z čistě sociální sítě se stává všestranný marketingový nástroj, který nabídne lepší podporu inzerentů a správců facebookových stránek, nové formáty a nástroje pro reklamu a propagaci. Všichni tyto nové možnosti teprve objevujeme a hledáme cesty, ale potenciál je obrovský. A to především v přímé komunikaci, možnostech rychlého získávání informací o uživatelích a jejich preferencích a také okamžitého vyhodnocení. I v tradiční bannerové reklamě (konečně) přichází na řadu behaviorální cílení, které umožňuje prezentovat specifické nabídky konkrétním segmentům. Nyní je však na uživatelích, do jaké míry povolí přístup ke svým osobním - i když anonymním - údajům.

Jan Franěk, Screenet, Výkonný ředitel

Autor pracuje pro Marketingový institut při VŠE

Autor: Tomáš Poucha
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!