Turisté objevují kouzla kulinárního cestování | E15.cz

Turisté objevují kouzla kulinárního cestování

Turisté objevují kouzla kulinárního cestování
Turisté objevují kouzla kulinárního cestování
• 

Strategie, Leoš Kyša

Destinační manažeři musejí vymýšlet stále nová a nová lákadla, jak do svých zemí, měst a regionů nalákat turisty. Jedním z takovýchto nových segmentů je cestování za kulinárními zážitky, tedy za jídlem a pitím. Tím pitím je pochopitelně alkohol.

V roce 2010 byla ve Skotsku nejrychleji rostoucím průmyslovým odvětvím whisky turistika. Čísla, která zveřejnila SWA – tedy Scotch Whisky Association, sdružující většinu výrobců whisky v celé zemi – jsou skutečně úchvatná a pro Česko s jeho tradicí výroby vína, piva a originálních destilátů rozhodně inspirativní.

V druhém roce finanční krize dorazilo do Skotska na 1,3 milionu návštěvníků právě za whisky a jejími palírnami. Čistý zisk z whisky turistiky v roce 2010 Skotové odhadli na neuvěřitelných 27 milionů liber, tedy okolo 800 milionů českých korun. Navíc šedesát dva procent těchto turistů vůbec nepocházelo ze Spojeného království.

Whisky turistika vznikla jako reakce na úspěch turistiky vinařské. I ta je jako masový fenomén vlastně velmi mladá. První odborná konference zabývající se tímto turistickým odvětvím se konala teprve v roce 1998 v Austrálii. Tentýž rok také Austrálie představila na svou dobu nezvyklou Národní vinařskou strategii pro Austrálii, jejímž cílem bylo agresivně přilákat turisty do jejích vinařských oblastí.

Zároveň se australští turističtí odborníci začali zabývat otázkou, proč vlastně turisté do jejich vinařských oblastí jezdí. Důvodem nebyla jen láska k vínu a touha poznat oblast, ze které pochází, ale i poznávání australského venkovského životního stylu, atraktivního přírodního prostředí, regionálních produktů, řemesel a kuchyně. Vinařská turistika prožívá svůj boom také ve Spojených státech, kde se velmi snaží uspět Kalifornie, a pochopitelně v těch nejvyhlášenějších vinařských zemích, jako je Francie, Itálie a Španělsko.

Podobně bujarý rozkvět v USA zažívá i pivní turistika, ale také v Německu či Belgii, která se s oblibou propaguje jako vynikající destinace pivní turistiky a láká zájemce na historii piva a různé speciální pivní festivaly a slavnosti. Ve světě je několik specializovaných cestovních kanceláří, které vozí turisty jen po pivních či vinařských destinacích. Běžné turistické kanceláře to pak nabízejí jako jeden z mnoha svých produktů.

Čeští marketéři umějí v cestovním ruchu velmi dobře využít toho, že se u nás vyrábí pivo a víno. V posledních letech si potenciál české gastronomie a našich tradičních alkoholických nápojů uvědomuje i agentura CzechTourism, která se v jejich propagaci ve světě angažuje.

Cestování za pivem

Největší turistický potenciál má bezesporu české pivo. Velice dobře ho umějí v ekonomický profit přetavit v plzeňském pivovaru. „V roce 2011 nalákaly všechny prohlídkové trasy Plzeňského Prazdroje téměř tři sta tisíc turistů. Nejvíce jich navštívilo naše plzeňské turistické cíle, šlo přesně o 252 210 návštěvníků,“ vyčísluje Jindřiška Eliášková, manažerka tradice a návštěvnictví Plzeňského Prazdroje. Pro město Plzeň tak pivovar představuje hlavní turistické lákadlo, z něhož také finančně těží.

„Návštěvníci ze zahraničí se zajímají hlavně o trasu věnovanou pivu Pilsner Urquell. Zejména ti z Česka pak uvítali, že jsme otevřeli i prohlídkovou trasu pivovarem Gambrinus, která nabízí nejen návštěvu současných výrobních částí, jako je varna nebo kvasné hospodářství, ale také zábavnou interaktivní Gambrinus arénu,“ vysvětluje Jindřiška Eliášková.

Hodně návštěvníků míří také do Velkých Popovic. Mezi nejpočetnější patří tradičně turisté z Německa, Ruska a v posledních letech i návštěvníci z asijských zemí. Ti představují nový trend v návštěvnosti pivovarů patřících pod Plzeňský Prazdroj, jde zejména o turisty z Číny, Tchaj-wanu, ale i Vietnamu nebo Thajska. Jezdí ale návštěvníci opravdu z celého světa, výjimkou nejsou ani vzdálené africké země jako Zimbabwe, Kongo nebo Madagaskar.

„K oslovení individuálních návštěvníků využíváme celou řadu klasických postupů – od outdoorové reklamy přes inzerci v tuzemských i zahraničních časopisech a mapách. Obrovskou roli samozřejmě hraje internet, pro všechny naše trasy máme webové stránky. Spolupracujeme s infocentry a poskytovateli ubytovacích služeb. Důležitá je též dobrá navigace do našich pivovarů. Jsme si vědomi i toho, že sociální sítě jsou zajímavým nástrojem k oslovení právě potenciálních individuálních návštěvníků. V oblasti individuálních návštěvníků-cizinců se potýkáme s obdobným problémem jako většina turistických cílů ležících mimo Prahu – jen zlomek cizinců, kteří ji navštíví, vycestuje též do jiných míst České republiky. Je to dlouhodobě známá skutečnost, kterou se zatím nedaří příliš řešit,“ konstatuje Jindřiška Eliášková z Plzeňského Prazdroje.

Turisté objevují kouzla kulinárního cestováníTuristé objevují kouzla kulinárního cestováníAutor:

Čím je Prazdroj pro Plzeň, tím je třeba pivovar Bernard pro Humpolec a Chrám chmele a piva pro Žatec. O své místo na trhu se ale perou i minipivovary. „Ty jsou v oblasti turistiky velmi úspěšné, a to přesto, že zde zatím mezi nimi není prakticky žádná koordinace. Celá řada z nich má svá ubytovací zařízení a jiné volnočasové aktivity, jako jsou pivní lázně, sklárny, ekologické farmy a další doplňkovou činnost, která je pro turisty zatraktivňuje,“ tvrdí prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Nejnavštěvovanější minipivovary jsou ty v Praze – U Fleků, Strahovský pivovar a Pivovarský dům. Z mimopražských jsou to potom Purkmistr v Plzni-Černicích, Kozlovice u Štramberka, varnsdorfský Kocour, Dětenice nebo Dalešice.

Vinařští mistři turistiky

Konkurenční výhodu českého piva v soupeření o turisty si uvědomují hlavně moravští vinaři, kteří se pivní náskok snaží setřít houževnatostí a velmi dobrým tahem na branku, alespoň co se jejich přístupu k turistům týče. Velkou oporou jim je systém vinařských stezek. Tento projekt se rozjel v roce 1999 a stála za ním Nadace Partnerství, která se postupně spojila s 280 vinařskými obcemi a městy a dalšími partnery a cyklostezkami propojila různé vinařské oblasti.

„Samotná síť 11 stezek slouží už deset let tomu, k čemu byla vybudována. Dlouho jsme hledali způsob, jak z vinařských stezek udělat produkt, který by prodávaly cestovní kanceláře. Pak jsme pochopili, že celá síť stezek a její populární značka se chovají jako místo. Jezdí se na vinařské stezky, stejně jako se jezdí např. do Telče, ale samotnou stezku, stejně jako kus panoramatu telčského náměstí, si nikdo nekupuje a neodnáší. Takže dnes jsou vinařské stezky na všech úrovních akceptované jako součást genia loci vinorodé Moravy. Naplno z nich prosperují poskytovatelé turistických služeb a turisté profitují z rozšířené nabídky a vyšší kvality služeb.

Samozřejmě to není jen zásluha vinařských stezek – bez atraktivity památek UNESCO a úžasného pokroku ve vinařství by efekt nebyl tak zřejmý. Je opravdu těžké měřit zájem turistů pouze o vinařské stezky. Ty nakonec vždy chtěly být jen cestou k něčemu, ale o zájem turistů myslím nouze není. V cyklistické sezoně je obsazenost ubytování lidmi s kolem velmi vysoká,“ říká Juraj Flamik, koordinátor programu Greenways a ředitel Festivalu otevřených sklepů, projektů Nadace Partnerství.

Navzdory velké snaze a úspěchům ale podle Flamika dosud není potenciál vinařské turistiky u nás dostatečně rozvinutý a je pořád co zlepšovat. „Dramaticky sice roste počet malých lokálních vinařských akcí a rovněž masové slavnosti vinobraní v Mikulově a Znojmě lámou rekordy, ale tento kvantitativní nárůst během několika let dosáhne maxima. Změnu si vyžádá samotná poptávka ze strany návštěvníků. Budou hledat autentické prostředí sklepních uliček, vyžadovat komplexní a kvalitní služby, ale současně typický vesnický ,malovinařskýʿ charakter Moravy. Kulturní dědictví a tradiční vinařství jsou dnes zdrojem prosperity. Doposud se nám zachovaly víceméně z nouze. Snad je dokážeme udržet a rozvíjet i vědomě a z úcty,“ dodává.

Czech Specials

Za pivem a vínem nejvíce zaostává české jídlo. To se však snaží změnit projekt agentury CzechTourism, specializovaný web CzechSpecials.cz. S jeho pomocí a také s pomocí médií, třeba Českého rozhlasu se snaží agentura propagovat restaurace, které se do sítě CzechSpecials zapojí.

Při propagaci regionů v rámci České republiky pak mají nepopiratelný potenciál regionální potravinářské produkty. Nakolik se však může stát česká gastronomie sama o sobě, tedy bez piva a vína, lákavou pro zahraniční turisty, je otázkou.

Autor: Strategie, Leoš Kyša
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Mohlo by vás zajímat