Reklama na auta pod dohledem | E15.cz

Reklama na auta pod dohledem

Reklama na auta pod dohledem
reklama auta Mitsubishi
• 

Filip Winter

Patří bohužel k české „právní“ tradici, že některé požadavky zákonů žádné úřady celé roky nekontrolují – a pak se náhle probudí a vyrazí na kontroly, aniž by byl ochotny připustit, že svojí mnohaletou předchozí nečinností samy víceméně definovaly, jak má či nemá být určitý požadavek zákona plněn.

Známe to z historie Rady pro rozhlasové a televizní vysílání – a nyní stejný příběh zažíváme u České obchodní inspekce, která si náhle vzpomněla, že může také kontrolovat údaje o emisích a spotřebě aut v reklamě.

Roky a roky tuto povinnost nikdo nekontroloval, a tak je potěšující, že inspekce dle mých informací narazila na solidní firmy, které své povinnosti v reklamě aut dobrovolně plní i tak. Pro ty ostatní zde pak znovu uvádím, co vlastně v reklamě aut být musí.

Hmotná, či nehmotná reklama

Základem české právní úpravy je evropská směrnice 1999/94/ES, která – jak je zvykem – je bohužel velmi nekvalitně implementovaná. Tato direktiva byla převzata do zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

V tomto zákoně se doslova stanoví, že „výrobce je povinen zajistit, aby v propagačním materiálu k nově vyrobenému osobnímu automobilu byly zřetelně uvedeny údaje o spotřebě pohonných hmot a emisích CO2 obsažené v osvědčení o homologaci typu tohoto vozidla a v případě uvedení alespoň dvou typů nově vyrobených osobních automobilů i údaje o spotřebě pohonných hmot a emisích CO2 pro všechny typy nově vyrobených osobních automobilů nebo srovnání jejich spotřeby pohonných hmot“.

Zatímco ovšem směrnice vyžaduje tyto informace pouze u „promotional literature“, naši zákonodárci ji rozšířili na veškeré „propagační materiály“. „Propagační literaturou“ se podle směrnice rozumí veškeré tištěné materiály používané při prodeji automobilů, reklamě na ně a jejich podpoře u veřejnosti. Zahrnuje přinejmenším technické příručky, brožury, reklamy v novinách, časopisech a obchodní tiskoviny a letáky.

Je ovšem otázka, zda do pojmu „propagační materiály“ spadá i televizní a jiná „nemateriální“ reklama – tu ale směřujme na odborníky z oblasti propagace. Právníci a shodně i praxe prvých let plnění zákona usuzují, že o propagační materiály v tomto případě nejde. Jinými slovy: údaje o spotřebě a emisích nemusejí být uvedeny v televizní, rozhlasové, internetové a jiné „nehmotné“ reklamě, musejí být pouze v reklamních „materiálech“, tedy v reklamě existující v hmotné podobě (letáky apod.).

Ztracený průvodce spotřebou

Pokud jde o konkrétní otázky, které přinesla praxe, převažuje tento výklad zákona:

– Zákon se vztahuje jen na osobní automobily, nevztahuje se tedy na nákladní auta, na motorky ani na rolby, motorové čluny či generátory.
– Zákon se vztahuje jen na kampaně k novým autům, nevztahuje se tedy na kampaně k prodeji aut ojetých, zkušebních či předváděcích.
– Nelze-li nějakou reklamu spojit s konkrétním typem automobilu (imagové kampaně výrobců), nepodléhá rovněž žádné povinnosti, protože jde o kampaň k propagaci výrobce a nikoli k propagaci nově vyrobeného osobního automobilu.

A pro zajímavost ještě doplňuji, že zákon také ukládá ministerstvu dopravy vydávat každoročně srovnávacího průvodce o spotřebě paliva a emisích všech nových aut na trhu, který bude spotřebitelům zdarma dostupný v prodejních místech. Já jej tedy ještě nikdy neviděl…

Autor je právník a spolupracovník redakce

Autor: Filip Winter
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!