Špatný pardubický vtip Radiožurnálu | E15.cz

Špatný pardubický vtip Radiožurnálu

Špatný pardubický vtip Radiožurnálu
Váňa se na Velké pardubické radoval poosmé
• 
ZDROJ: čtk

Jana Brassányová

Už se vám někdy poštěstilo poslouchat dostih v rádiu? Mně ano, v neděli, a doufám, že takových nás moc nebylo. Tohle se totiž podle mého názoru nepovedlo.

Víkend jsem trávila na chalupě bez televize, ale dostihy jsem si nechtěla nechat ujít. Navnadila mě informace, že Radiožurnál vysílá přímo ze závodiště, takže jsem naladila před čtvrtou hodinou s očekáváním, že po zprávách, těsně před závodem, se dozvím, jací koně a jezdci startují, jejich závodní historii a aktuální kurzy.

Moderátorka Michaela van Erne, která během odpoledne několikrát zdůraznila, že její improvizované studio se nachází někde mezi tribunami A a B, se ve dvacetiminutovce před hlavním závodem stihla zeptat sportovního reportéra na to, co dělají celý den žokejové, aby se nenudili, na hlavního favorita a předstartovní rozhovor ukončila dotazem: „Tomáši, zeptám se tě jako žena, je ve startovním poli také žena?“ Následoval zahraničně politický příspěvek o sčítání lidu v Maďarsku a pak nedočkavé posluchače naladil na správnou strunu Honza Kalousek.

Po písničce Čas sluhů a dalším, tentokrát zahraničním hitu, následoval rychlý střih přímo na start závodu. Výkon dvou komentátorů nebudu hodnotit, dokážu si představit, jak je těžké zprostředkovávat úprk čtrnácti koní na tak rozlehlé ploše. Kvituji, že reportér si při doběhu v cílové rovince krásně zakřičel a že jsem nakonec pochopila, že finiš byl napínavý a vyhrál Tiumen s žokejem Váňou, kteří těsně před cílem předběhli do té doby vedoucí bělku Sixteen.

Pěkně jsem si to užila, byly to nervy, je jasné, že teď musí přijít písnička, potřebujeme se všichni uklidnit. Jenom těch hitů naředěných dopravním zpravodajstvím bylo nakonec trochu víc. Marně jsem čekala, až van Erne, která stále dlela někde mezi tribunami A a B, oznámí, že čekáme, až se ozvou její kolegové, kteří právě pobíhají po závodišti a hledají vítěze, případně někoho, kdo by o závodu trochu víc pohovořil.

Několik minut po dostihové události roku jsem se dočkala stručného shrnutí průběhu závodu od jednoho ze sportovních redaktorů Radiožurnálu, nikoliv však nějakých nových informací. Jenom moderátorka mezi tribunami se snažila udělat z posluchačů blbce, když se kolegy na závěr jeho příspěvku zeptala, jestli je žokej Váňa nejstarším vítězem Velké pardubické. Informace že není, totiž zazněla už během přenosu dostihu.

Nechci být nespravedlivá, vysílání Radiožurnálu ze závodiště mělo své vyvrcholení. Byl jím rozhovor s ředitelkou pardubického obchodu s kožešinami na téma móda na závodišti. Poté, co jsem se dozvěděla omračující informaci, že muž by měl fandit výhradně v obleku a žena v kostýmku nejlépe doplněným kožišinkou, vysílání z Pardubic skončilo.

Pokud měla tahle šlamastika zvýšit poslechovost Českého rozhlasu, tak v mém případě se to povedlo. Zhruba do půl osmé jsem totiž konsternovaně čekala na vytoužený rozhovor s Josefem Váňou. Ve večerním sportžurnálu to konečně přišlo. Díky záznamu části tiskové konference jsem se dozvěděla, že Tiumen měl problémy na Taxisu a zvítězil o půl délky. A taky to, že když za rok přijede Gott, Váňa pojede taky.

A přesně tohle chci doporučit pro příští Velkou pardubickou potenciálním posluchačům přenosu dostihu na Radiožurnálu. Vykašlete se na rádio a jeďte na závodiště. Ale nezapomeňte, že nezbytně nutný je kostýmek nejlépe s kožešinkovým doplňkem.

Autor: Jana Brassányová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!