Hoax aneb pošli to dál | E15.cz

Hoax aneb pošli to dál

Hoax aneb pošli to dál
Ponorka v ulicích Milána byla součástí aktivit reklamní agentury Saatchi & Saatchi.
• 
ZDROJ: Repro Strategie

Strategie, Iveta Křížová

Opiš tento dopis a pošli ho deseti lidem. Do deseti dnů tě potká velká láska. Kdo z nás podobné psaní v dětství nedostal? Doba pokročila a v dnešním virtuálním světě sedají na lep podivným rádobyvtipálkům i dospělí.

Falešných zpráv, které se označují anglickým slovem hoax, přibývá na internetu jako hub po dešti. Mnohdy mohou skutečně ublížit – během chvilky se nekontrolovatelně rozšíří mezi populaci například ve formě řetězového e-mailu či sdílení na sociálních sítích. Doslova jako magnet přitahuje v současné době tvůrce hoaxů uprchlická krize v Evropě.

„Zatímco dříve se hoaxy týkaly hlavně Romů, dnes v nich figurují muslimové nebo uprchlíci,“ řekl Strategii Lukáš Houdek, koordinátor iniciativy HateFree Culture. „Jsou tu značně silné skupiny, které se snaží živit strach u veřejnosti. Hoaxy o uprchlících nebo muslimech jsou poměrně účinným prostředkem a jsou to právě často tyto skupiny, které dané hoaxy šíří,“ dodal.

Ukradené fotky

Poplašné zprávy jsou samozřejmě doplněné fotografiemi, které s tématem mnohdy ani zdánlivě nesouvisejí. Stačí jen pár kliků, trocha photoshopové zručnosti a blud je na světě.

Šokující byla například fotografie malé holčičky bez hlavy. Dívka měla být údajně sťata muslimy za to, že se provinila proti islámskému právu. „Dohledali jsme však, že se jednalo o dokumentaci dopravní nehody v Kambodži, při které přišla jedna z dětských cestujících o hlavu. Zprávu i s fotografiemi zveřejnil jeden čínský server, tam pak tvůrci hoaxů fotografii ukradli a použili dál. Zajímavé ale je, že daná fotografie byla ve světě používána také v opačném kontextu – tedy že daná dívka byla muslimka a stala se obětí buddhistů v Barmě,“ popisuje Houdek.

Další mystifikací byla nedávná fotomontáž billboardu s kresbou tří černých mužů znásilňujících bílou ženu. Reklamní plakát měl údajně vybízet Afričany k tomu, aby se přestěhovali do Finska, protože tam se to smí dělat. „Uprchlíci mohou všechno, žádného nepotrestají,“ hlásal text. Ve skutečnosti si autor hoaxu půjčil fotografii z billboardu organizace Lékaři bez hranic, který upozorňoval ženy, aby v případě znásilnění co nejdříve vyhledaly lékařskou pomoc. Podobných edukativních billboardů s tématem znásilnění se v Africe objevuje hodně.

Nevinná disneyovka posloužila nejprve v kampani proti domácímu znásilňování - a tu pak pro svoje účely předělali islamofobovéNevinná disneyovka posloužila nejprve v kampani proti domácímu znásilňování - a tu pak pro svoje účely předělali islamofobovéAutor: Repro Strategie
Nevinná disneyovka posloužila nejprve v kampani proti domácímu znásilňování - a tu pak pro svoje účely předělali islamofobové

České výmysly

Většina hoaxů, zejména s protimuslimskou tematikou, se k nám dostává ze zahraničí. Přesto ani čeští tvůrci nestojí stranou. V červnu oběhl Facebook český výmysl o tom, jak v Praze znásilnili tři imigranti českou dívku. Text varující před znásilňováním, rabováním, vykrádáním a zabíráním cizího majetku doprovázely fotografie policejních kontrol a demonstrací. Gramatickými chybami se to navíc jen hemžilo, což je ostatně jedna ze slabých stránek hoaxerů.

Přestože jejich vynalézavost nezná mezí, i nad hoaxery visí hrozby trestu. Své o tom ví jistá Češka z Dačicka, která na Facebook napsala, že skupina arabských imigrantů podřezala místnímu zemědělci zvířata. Samozřejmě se jednalo o lež, ale zpráva se lavinovitě šířila a vyvolala paniku. Autorce nyní hrozí až pětileté vězení za šíření poplašné zprávy.

Kromě xenofobních a rasistických témat se na špičce drží i „finanční vtipálci“. Poněkud bizarně vyzněl nedávný hoax, který obletěl české i slovenské servery a radil následující: „Jakmile se ocitnete v situaci, kdy musíte pod nátlakem vybrat peníze z bankovního automatu na požádání/přinucení násilníkem, zadejte svůj PIN opačně, tedy od konce – máte-li PIN 1234, zadejte 4321; automat vám peníze vydá, ale současně přivolá policii.“ Banky zprávu dementovaly a označily ji za nesmyslnou.

Stačí selský rozum?

Dá se dnes vůbec ještě nenaletět? Dá, shodují se odborníci, ale není to žádná hračka. Mnohdy pomůže selský rozum, ale i ten se občas pěkně nadře. „Jestliže zpráva obsahuje výzvu k hromadnému rozeslání na další adresy, je to podezřelé a s největší pravděpodobností jde o hoax,“ vysvětlil Strategii Josef Džubák, provozovatel serveru Hoax.cz. „Pravdu můžete zjistit hlavně ověřováním informací na důvěryhodných serverech,“ doplnil.

Ne každý hoax se ale vyvrátit podaří. K tomu, aby mohl člověk odhalit podvodnou zprávu, potřebuje další fakta. U většiny takových zpráv se však nedají dohledat. Hoaxy často neobsahují žádné odkazy nebo doplňující informace, proto může být jejich ověření velmi složité, ba nemožné.

Pokud ale obsahují například fotografie, dokáže to každý uživatel internetu, který ovládá práci s Googlem. Do vyhledávače může snadno nahrát konkrétní fotku, kterou zpráva obsahuje, a dát si najít kontexty, ve kterých byla dříve zveřejněna. Jelikož řada hoaxů zneužívá různé fotografie, dopátrá se člověk snadno toho, kde má daná fotografie původ. Suma sumárum, důvěřuj, ale prověřuj.

Autor: Strategie, Iveta Křížová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!