Mediokracie: Nesnesitelná lehkost placeného obsahu | E15.cz

Mediokracie: Nesnesitelná lehkost placeného obsahu

Mediokracie: Nesnesitelná lehkost placeného obsahu
ilustrační foto
• 
ZDROJ: Dominik Bachůrek, Sedmička

Michal Půr, Strategie

V novinářské obci aktuálně neexistuje diskutovanější téma než placené zpravodajství na iHNed.cz. Vyplatí se tento experiment Hospodářským novinám, či nevyplatí? Jednoduchá odpověď neexistuje, leccos však napovědí zkušenosti ze zahraničí.

Česká tištěná média se často ohánějí zkušenostmi významných zahraničních periodik. V minulosti jsme už viděli mimo jiné inspiraci Guardianem a jeho datovou žurnalistikou. Tento experiment dopadl neslavně stejně jako například variace na grafické znázornění titulních stránek některých zahraničních deníků a týdeníků. Nejúspěšnější jsou v současnosti paradoxně ti, kdo podobnými změnami neprošli. Deník Právo samozřejmě těží ze spolupráce se Seznamem, ale ani papírová verze neztrácí tolik čtenářů jako zbytek trhu.

Turbulence na trhu paradoxně vedly k tomu, že Právo dnes čtou i ti, kteří by na to v minulosti ani nepomysleli. Odpovědí je konzistence obsahu a kontinuita, která dnes tak chybí. Majitele Zdeňka Porybného přitom těžko „obviňovat“, že by se inspiroval za hranicemi. Při spuštění placeného serveru Hospodářských novin jsme nejčastěji slyšeli o inspiraci New York Times či Financial Times. Jejich paywall nepochybně funguje, ale již několik zahraničních projektů se v minulosti se stejným přístupem zle spálilo.

David a Goliáš

Poměrně přesně to vystihl Mathew Ingram ze serveru Gigaom, který se médiím věnuje už mnoho let. Jeho poučka zní: „Máte smůlu, že nejste ani New York Times, ani Wall Street Journal.“ Pokud se totiž podíváte na úspěšnost placeného obsahu na internetu, zjistíte, že ti šikovnější se dělí na dvě skupiny – mediální globální obři a nadšenecké nízkorozpočtové projekty.

V první skupině se v Česku logicky nenachází nikdo. Ve druhé skupině několik kandidátů existuje a nepochybně přibudou další, s tím, jak se bude měnit vlastnická struktura médií. Jako inspirace jim může posloužit například superúspěšný nizozemský projekt De Correspondent. Je to v podstatě nízkorozpočtový, ale velmi inovativní zpravodajský web, který založil bývalý šéfredaktor deníku NRC Next. Jeho nespokojenost neplynula z ovlivňování obsahu, ale z malého zájmu vedení na inovacích.

De Correspondent každopádně vybral mezi čtenáři na svém začátku velmi rychle zhruba 1,7 milionu eur a získal 19 000 předplatitelů. V současnosti má web zhruba 30 000 předplatitelů, kteří obětují každý měsíc pět eur ze své kapsy. Pro několik málo lidí, kteří se na nekonvenčním zpravodajství podílí, představuje 150 000 eur každý měsíc velmi pohodlný příjem, díky němuž se nemusí při vývoji svého webu příliš omezovat. Toto je skutečně cesta a dá se čekat, že za několik let se i česká mediální scéna posune tímto směrem a mediálních „start-upů“ bude vznikat mnohem více než v současnosti.

Michal PůrMichal PůrAutor: E15

Autor: Michal Půr, Strategie
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!