Nikomu ani cent! | E15.cz

Nikomu ani cent!

Nikomu ani cent!
Internetový obchod Rowlingové
• 
ZDROJ: Profimedia.cz

Daniel Deyl

J. C. Penney zdražuje, hamburgrárna Wendy’s šlape na paty McDonaldu, kasina dávají slevy z prohry a Rowlingová otevřela e-krám s knihami o Harry Potterovi. Konec světa se opravdu blíží...

Caramba! Je to daleko!

„Prodávat módu a ryby je totéž,“ říká často Amancio Ortega, zakladatel španělské oděvní firmy Inditex, jinak výrobce nejcennější španělské značky Zara. „Dnešní úlovek prodáte draho, ale zítra už budete rádi, když ho udáte pod cenou.“ Inditex se proslavil právě důsledným dodržováním řečeného pravidla: nechává šít ve Španělsku, Portugalsku a Maroku. Vyjde to dráž než obvyklá Čína, kde šije většina konkurence, ale dává to možnost rychleji reagovat na trendy. Může vyrábět to, co se zrovna nosí, ne to, co se bude nosit za šest týdnů, až zásilka připlave po moři. Prozatím však Inditex generuje 70 procent tržeb v Evropě, zatímco budoucnost je právě v Asii. Ortega tak má před sebou dilema: buď bude masově propouštět, nebo bude šít za draho v Evropě a pak prodávat - levně a ještě pozdě - v Asii. Caramba…

Čtěte také: Apple se brání, knižnímu trhu prý naopak prospívá


Rowlingová a konec drahých e-knih?

Od března si můžete koupit kteréhokoli Harryho Pottera přes stránku Pottermore, kterou vlastní paní Rowlingová. Vedou tam všechny odkazy z Amazonu i jeho konkurentů; totéž si zároveň můžete koupit přes ePub nebo (přes iBooks) na iPad… Poprvé je tak e-kniha distribuovaná, aniž by byla závislá na konkrétním přístroji a jeho výrobci, což poskytne méně peněz Applu/Amazonu a větší část tržby autorům. Scanneru se bezděky zazdálo, jako by ta žena po letech chrlení Potterů udělala něco užitečného.

Kronika ohlášené slevy

Americký retailový řetězec J. C. Penney přichází s neotřelou taktikou stran cenotvorby a slev. Zaprvé, hodlá zavrhnout letitý baťovský psychologický trik, podle něhož zboží s cenou 9,99 vypadá podstatně levnější než zboží za 10,00. Zadruhé, firma zruší nepřehlednou změť slev a akcí. Namísto toho zlevní vybrané - a předem oznámené - položky vždy třetí týden v měsíci. Jestli je to moudré (nebudou všichni čekat na slevu?), se ještě uvidí. Pikantní je, že autorem novinek je jistý Ron Johnson, jenž do firmy právě dorazil z Applu. Tedy z nejbohatší firmy světa, u níž všechny ceny končí devítkou a která nikdy nikomu neslevila ani cent.

Maso-Legrace 1:0

Americký hamburgerový řetězec Wendy‘s převzal druhé místo ve své branži za McDonald‘s, když vytlačil konkurenta Burger King na místo třetí. Experti přes hamburketing znají důvod: zatímco Burger King se soustředil na reklamu (a ještě k tomu nešikovně zacílenou na nejrychleji slábnoucí sociekonomickou skupinu, mladého bílého muže s dvojciferným IQ a smyslem pro humor), u Wendy‘s začali dělat lepší hamburgery. Bylo na čase, řekl si Scanner, jenž se před dvaceti lety obracením hamburgerů v jedné restauraci Wendy‘s v Connecticutu podílel na upevnění pozice jejích konkurentů.

Sleva není zadarmo

Sen každého naivky, který si přijde do kasina zahrát s vidinou odjezdu v diamanty posázené limuzíně, se naplnil. Bývalý žokej Don Johnson vyhrál ve třech kasinech během jediného měsíce celkem patnáct milionů dolarů v blackjacku. Ne, nepočítal karty (to by mu kasina rychle zatrhla). Využil velkých slev, jež kasina poskytují lidem ochotným vsadit 100 000 dolarů a více na jednu hru. Protože totiž 130 kilometrů od Atlantic City vyrostlo nové megakasino v Pensylvánii, tradiční podniky v newjerseyské hazardní metropoli skomírají na úbytě a lákají bohaté klienty právě na „slevy z prohry“. To znamená, že takovým hráčům vracejí až 20 procent z každé prohrané částky. Praktický matematik Johnson si spočítal, že tím se „house edge“, výhoda nastavení, jež favorizuje kasino oproti hráči, změnila v mírnou nevýhodu. A nový příspěvek do debaty o účinnosti slev je na světě.

Sociální hysterie

Američtí zaměstnavatelé, zejména ti ze státního sektoru, si oblíbili stěží uvěřitelnou praktiku. Nutí uchazeče o zaměstnání, aby jim prozradili svá hesla na sociální sítě. Důvodem je snaha přesvědčit se, že dotyčný uchazeč není gangster. Tentýž zaměstnavatel se přitom například nesmí zeptat, jestli dotyčný je muž nebo žena, jestli chce mít děti a podobně. Americký měsíčník The Atlantic si dal tu práci, že zjistil, jak se to má jinde ve světě - a narazil na druhý extrém. Ve Finsku si zaměstnavatel nesmí uchazeče ani „progooglovat“, tedy získat informace, které smějí znát všichni ostatní lidé na světě (kteří ovšem dotyčného nehodlají zaměstnat). Jako by už samo vyslovení slov jako internet nebo sociální síť tlačilo IQ nemilosrdně dolů, padni komu padni.

Sociální hysterie II

Americké značky Skittles a Arizona Iced Tea mají průšvih z kategorie neuvěřitelných. Sedmnáctiletý černoch Trayvon Martin si v únoru koupil bonbony Skittles (zhruba lentilky) a láhev arizonského ledového čaje a vešel kamsi za ceduli „veřejnosti vstup zakázán“. Shodou okolností tam právě hlídkoval dobrovolný ochránce veřejného pořádku. Martin jej podle všeho napadl a ochránce jej v sebeobraně zastřelil (případ ještě není uzavřen, je možné, že se ukáže, že verze o sebeobraně není pravdivá). Jak na to zareagovala facebook-twitterová svoloč? Chce po výrobcích Skittles a Arizona Iced Tea, aby Martinově rodině zaplatili peníze za „reklamu zdarma“. Jinak jim hrozí bojkot. Takhle vypadá ona tolik opěvovaná tolerance generace Y. Obyčejněji tomu říkáme fašismus.

Autor je publicista

Autor: Daniel Deyl
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!