Před 85 lety vznikl slavný Reklub | E15.cz

Před 85 lety vznikl slavný Reklub

Dušan Pavlů

Reklamní klub československý – jde o pojem z první poloviny 20. století? O světlou etapu ve vývoji české reklamy, propagace, marketingové komunikace? Nebo o staromilský spolek veteránů reklamy z meziválečného období?

Ví vůbec někdo, že tady existoval spolek, předchůdce ARA, AKA a všech dalších profesních marketingových komunikačních českých asociací, které dnes formou zastřešující instituce sdružují stratégy, kreativce i výkonné pracovníky, nejvýznamnější realizátory a zadavatele reklamních aktipronajímatelé vit? Existence a činnost Reklamního klubu byly nesporně světlou a významnou etapou vývoje české propagace v letech 1927–1949.

Čtěte také: Pepsi: Korunní princezna


Ven z orientálních poměrů

Reklama se počátkem 20. století stala významným ekonomickým a sociálně kulturním faktorem rozvoje společnosti, který je zejména v tehdejších vyspělých ekonomikách charakterizován dynamickým nástupem masifikace výroby a spotřeby. Původně inzertní poradci a pronajímatelé inzertních stran v novinách a časopisech se díky poptávce klientů, kteří neovládali řemeslo stručné, jasné a přesvědčivé komunikace prostřednictvím inzerce, postupně stali výkonnými textaři a grafiky či manažery, kteří si příslušné specialisty najímali. Postupně vznikaly reklamní agentury, které již počátkem 20. století pociťovaly naléhavou potřebu sdružovat se, hájit profesní zájmy ve vztahu ke státu a k jiným silným sdružením z oblasti výroby, obchodu atd. Propagační profese se postupně institucionalizovala a stala se podnikatelským odvětvím, které stále systematičtěji vrůstalo do ekonomického, kulturního i politického společenského systému.

V nejvyspělejší ekonomice světa – v USA – byla roku 1904 založena AAAA (American Association of Advertising Agencies), v roce 1917 ve Velké Britanii Association of British Advertising Agencies a další asociace postupně vznikaly v dalších zemích. Je velkou zásluhou obětavých pracovníků reklamního průmyslu 1. republiky, že ani ČSR nezůstala stranou tohoto intenzívního vývoje v oblasti komunikace. Na československé začátky vzpomíná Kniha o reklamě z roku 1940: „V šerém dávnověku, tj. v roce 1925 a 1926, bylo ovzduší přímo nabito nutností sdružiti přátele a znalce moderní reklamy, protože – až na malé výjimky – vládly tenkrát v naší reklamě orientální poměry. Nejprve vznikla skupina pro reklamu při Jednotě přátel Masarykovy akademie práce. A roku 1927 byl založen Reklamní klub neboli Reklub.“

První výbor Reklubu (R. Žižka, S. Tusar, J. Brabec, F. Munk, J. Soušek, J. Hesoun, M. Sutnar, J. Bartoš, V. Říha, K. Herain a V. Ficek) zdárně dovedl přípravné práce k úspěšné registraci Ministerstvem vnitra ČSR. To v listopadu 1927 schválilo založení této instituce, jejíž činnost velmi pozitivně ovlivňovala všechny formy reklamy od okamžiku svého zrodu až do jejího vynuceného konce počátkem roku 1949. V průběhu let patřila mezi členy Reklubu jména, která ještě nedávno, ve druhé polovině 20. století, reprezentovala českou reklamu více než důstojně: např. Bohuš Häckl, Josef Barchánek, Milan Brumla, František Cubr, Stanislav Duda, Hanuš Frankl, Václav Hejna, Josef Flejšar, Václav Jasanský, Stanislav Kovář, Karel Neubert, Josef Poláček, Jiří Solar a řada dalších.

Dobré typy

Pokud bychom porovnávali tehdejší Reklub a současné principy činnosti asociací v oblasti marketingové komunikace, pak nesporně nalezneme velmi podobné reálie: Široce pojaté vzdělávací úsilí do vlastních profesních řad, ve vztahu k široké veřejnosti pak formou vytváření pozitivního image reklamní činnosti, vysvětlováním informační a výchovné funkce reklamy prostřednictvím její popularizace. Národní asociace usilovala o zapojení do činnosti mezinárodních asociací. A stejně jako dnes probíhaly lobbistické aktivity v těch sférách, které se týkaly reklamy. Reklamní klub už od svého založení intenzívně usiloval o navázání pracovních a odborných kontaktů s okolním reklamním světem – organizoval účast na mezinárodních veletrzích reklamy, komunikoval s partnerskými asociacemi v Evropě i ve světě.

V ročence Reklubu 1947 uváděl Jiří Solar jako zakladatele především tři osobnosti: Rudolfa Žižku z pražského magistrátu, Františka Munka z Pražských vzorkových veletrhů a hlavně Jana Brabce – významného teoretika reklamy, šéfredaktora časopisu Typ, neúnavného organizátora reklamního života v meziválečném období a odborníka se zkušenostmi z pobytu v USA. Jeho knihy (např. Zásady výnosné obchodní reklamy z roku 1927) přinášely do českého reklamního prostředí zcela nové pojmy: psychologie reklamy, reklamní apel, funkce reklamy, distribuční a odbytový problém, vyšetření trhu (výzkum trhu), vyšetření zboží, vyšetření konkurence, reklamní prostředky, reklamní plán a reklamní kampaň, vývozní reklama atd. Vnášel rovněž nové pohledy a přístupy k reklamě s respektováním Hopkinsonova vyjádření, že reklamu je třeba vědecky studovat.

Až do „vítězného“ konce

Reklub přežil 2. světovou válku, aniž by zahálel – pořádal po celé republice desítky vzdělávacích kurzů, jejichž prostřednictvím (pod roušku výuky dovedností komerční praxe a rétoriky) probouzel a upevňoval národní povědomí. Po roce 1945 dal naplno své síly do budování osvobozené republiky – výtečná byla jeho snaha propagovat první dvouletý plán s heslem „Startujeme do dvouletky“, s iniciací propagačních pracovníků k vlastní a aktivní propagaci této akce. Pomáhal vychovávat novou generaci obchodníků a propagačních pracovníků, diskutoval na stránkách časopisu Typ o novém poslání reklamy atd. Na přelomu roku 1948/1949 však musel Reklub ohlásit konec svých aktivit a rozpuštění. Uzavřela se tak významná etapa vývoje české reklamy, která byla chápána v dobovém kontextu jako zastřešující pojem všech komerčních komunikačních aktivit. Etapa, která se snažila zvýšit kvalitu této specifické formy sociální komunikace, která vnímala reklamu jako součást trhů B2B a B2C, součást dobové kultury a hodnotového systému, jako nástroj reálné síly při utváření životního stylu společnosti.

Jak fungoval Reklub

Aby mohl Reklub plnit poměrně širokou paletu úkolů, získával finanční prostředky z několika zdrojů: zápisného a členských příspěvků, darů, subvencí a odkazů, z výtěžku přednášek, prodeje publikací apod. V roce 1948 bylo zápisné 50 Kč, roční příspěvek u činného člena 100 Kč, u přispívajícího 500 Kč, zakládajícího jednou provždy 5000 Kč.

Členskou základnu Reklubu tvořili po roce 1945 tři základní profesní skupiny: aktivní výkonní tvůrci (textaři, grafici, fotografové, architekti), majitelé agentur a zadavatelé (např. Alpa, Baťa, Česká zbrojovka, Duha, Fotochema, Francovka, Klub inženýrů a stavitelů, Kovotěs, Obchodní a živnostenská komora v Praze, Odkolek, Orion, OP Prostějov, Pražské plakátovací podniky, Pruna, Slavia, Sigma pumpy, Tesla, Uherskobrodský pivovar, Ultraphon, Waldes, Zbrojovka Brno, Zora ad.).

Počet členů i poboček Reklubu strmě stoupal – v roce 1927 tvořilo jedinou (pražskou) pobočku 80 členů, v roce 1948 bylo po republice 16 poboček s 3690 členy (z toho v Praze 2607).

Do roku 1940 uspořádal Reklub několik desítek vzdělávacích kurzů s nejrůznější tématikou (např. umění rétoriky, jak poznat sám sebe, jak psát propagační dopisy, reklamní fotografie, reklamní grafika atd.), jichž se účastnilo na 2000 účastníků, a uspořádal přes dvacet exkurzí.

Sekce tvůrčích propagačních pracovníků Reklubu v roce 1948

propagační poradci – výzkum trhu, plánování a provádění soustavné propagace a jednotlivých akcí;
grafika – figurální kresba, značky, plakáty, drobná grafika, knižní obálky, návrhy diapozitivů a transparentů, návrhy výstavních expozic, stánků apod.;
textařské práce – slogany, inzeráty, prospekty, náborové dopisy, letáky, novoročenky, reportáže atd.;
výkladoví výtvarníci – návrhy výkladních skříní, upoutávek; návrhy výstavních expozic a jejich provedení, reklamní a průmyslová fotografie;
americké retuše

Autor pracuje pro Vysokou školu finanční a správní, Fakultu sociálních studií

Autor: Dušan Pavlů
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!