Šéfka Caviaru Petra Ondřejková: Hledám mladé talenty | E15.cz

Šéfka Caviaru Petra Ondřejková: Hledám mladé talenty

Šéfka Caviaru Petra Ondřejková: Hledám mladé talenty
Petra Ondřejková
• 
ZDROJ: Repro Strategie

Jana Brassányová, Strategie

Producentka a zakladatelka Bistro Films Petra Ondřejková se po několika letech vrátila do Prahy i do reklamní branže. Hlavním důvodem jejího návratu bylo mateřství, ale drží ji tady i místní pobočka produkční společnosti Caviar, které od března šéfuje.

Začátek profesní kariéry Petry Ondřejkové je spojen se společností Stillking Films a mimo jiné také s režisérem Jakubem Kohákem. Právě kvůli jeho absolventskému filmu Ondřejková založila vlastní produkci Bistro Films, pod jejíž hlavičkou se natáčely launchovací kampaně Vodafonu nebo Budvar s Bobem a Davem. I když v současné době šéfuje pražské pobočce produkční společnosti Caviar, nejde v jejím životě zdaleka jen o reklamu. Miluje fotografii i další umělecké žánry a také New York, kde strávila pět let. „Duší jsem spíš kreativec než byznysmen,“ říká o sobě Ondřejková.

Manželství s Kohákem

Ondřejková vystudovala na zlínské filmové škole obor produkce a pak se několik let neúspěšně hlásila na FAMU. Profesně začínala v Target Pictures, po dvou letech odešla do Dawsonu. Kolem roku 1998 pracovala jako vedoucí produkce na volné noze a pendlovala mezi Dawsonem, Sirena Filmem a Stillkingem. V roce 2000 přišla nabídka ze Stillkingu, v té době vedeného Pavlou Burgetovou. Tady se stala producentkou režiséra Jakuba Koháka.

„Jeho showreel mi pomohl objevit letitý kamarád, střihač Filip Malásek. Spolupráce s Kohákem trvala čtyři roky a nešlo jen o komerční zakázky, ale i o filmy, především krátkometrážní,“ vzpomíná Ondřejková na období, kdy její jméno začalo být v téhle branži známé. S Kohákem vyprodukovali dva krátké filmy, první pod hlavičkou Stillkingu a FAMU, druhý už Stillking odmítl financovat, a to byl vlastně jeden ze zásadních zlomů její kariéry. Aby se mohl Kohákův absolventský film Kde lampy bloudí s Hanou Hegerovou natočit, založila v roce 2003 Bistro Films.

Petra OndřejkováPetra OndřejkováAutor: Repro Strategie
Duší jsem spíš kreativec než byznysmen,“ říká o sobě Ondřejková

Dalším klíčovým momentem pro Bistro i Ondřejkovou byla nabídka na natočení dokumentárního filmu pro muzeum Budějovického Budvaru, která přišla od Tomáše Otradovce z reklamní agentury Kaspen. Jenže Ondřejková komerčně stále fungovala ve Stillkingu a odtud přišlo ultimátum. Buď projekt pro reklamní značku přenese k nim, nebo jejich spolupráce skončí. Bylo to po odchodu Pavly Burgetové, s novým vedením Stillkingu už si Ondřejková tolik nesedla, a tak se nakonec rozhodla pro odchod. „Bylo to bolestné hlavně kvůli Kohákovi, náš tehdejší vztah bych přirovnala k manželství, které tím po čtyřech letech skončilo. Dělali jsme výhradně spolu, té práce bylo tolik, že jsem na jiné režiséry neměla kapacitu,“ vzpomíná Ondřejková. Od té chvíle se výhradně dokumentární Bistro začalo profilovat i na poli reklamy.

Nahoru s Bistrem

K budování Bistra patří spojení s reklamní agenturou Kaspen a také partnerství s Jiřím Ptáčkem, který v té době studoval produkci na FAMU. Spojila je chuť věnovat se hlavně dokumentu, s Kaspeny šlo o reklamu: „Měla jsem obrovské štěstí, že měli podobný přístup. Chtěla jsem pracovat jinak, vtáhnout mladé lidi, a i oni v té době hledali jiné cesty než klasické velké síťové agentury.“

Bistro a Kaspeni byli v letech 2004 až 2007 zásadními partnery. Za nejlepší věci z tohoto období považuje Ondřejková launchovací kampaně pro Vodafone, při kterých začala její spolupráce s australským režisérem Michaelem Wongem, který se stal i součástí jejího osobního příběhu. „Moc nám pomohla spolupráce s kreativními řediteli Kaspenu Martinem Přikrylem a Tomášem Otradovcem. Když jsme začínali, bylo mi 24 let, v té době jsem měla spíš chodit do školy než lítat po světě a točit reklamu, a tak si cením toho, co jsem tehdy prožila,“ popisuje Ondřejková dobu, kdy se Bistro během dvou let dostalo mezi tři nejlepší produkce na našem trhu. Kromě Vodafonu a Budvaru se v Bistru točily třeba kampaně Kofoly.

Jak se mění média, zajímají mě lidé věnující se vizuálnímu umění, kteří používají různé formy a jsou multimediální.

S Bistrem je spojen i počátek režisérské kariéry dvojice MODS, tedy Martina Přikryla a Michala Nohejla. „Michala jsem doporučila pro natáčení spotu Martinových The Prostitutes. Během té spolupráce probíhaly šílené debaty, kreativní rozbory a mně bylo jasné, že si ti dva ohromně rozumí,“ říká Ondřejková. To ona přišla s nápadem, aby to zkusili spolu, a jejich spolupráce trvá dodnes. Kromě MODS uvedlo Bistro mezi reklamní režiséry ještě Dominika Miškovského a Jasmínu Blaževič.

Z projektu Bagged Petry OndřejkovéZ projektu Bagged Petry OndřejkovéAutor: Repro Strategie
BAGGED Petra Ondřejková si jednou v noci ve svém oblíbeném baru v Chinatownu všimla osamělého muže v obleku, jak tam sedí a zírá do prázdna. Z jeho tváře se dalo číst – neviditelná promítačka mu pořád dokola pouštěla obrázek holky, která ho odkopla. A tak začala Petra fotit projekt Bagged.

Vyklouznutí ze smyčky

„Po pěti letech jsem dostala pocit, že úroveň práce se nikam neposouvá, spíš jde dolů. Dostala jsem se do nějaké smyčky, vadila mi zvláštní lhostejnost, kterou jsem začala cítit, a zároveň se rozpadla stará parta v Kaspenu.“ Psal se rok 2007 a Ondřejkové bylo třicet. V té době sehrála svou roli i fotografická jednotka Lokomotiv, kde Ondřejková fungovala s Otradovcem, Miro Miranových a Romanem Dietrichem. „Soustředili jsme se na zajímavou kreativní postprodukční fotografii, vybudovali krásné portfolio a naší ambicí bylo prodávat do zahraničí,“ vysvětluje Ondřejková. „Lokomotiv fungoval, ale nebylo to nic výrazného, sice jsme získali nějakou práci v Paříži a cenu v Cannes, ale pořád se nám zásadně nepodařilo přesáhnout hranice našeho teritoria.“ Ondřejková prožívala rozčarování z reklamní branže, z přešlapování na místě s Lokomotiv a zřejmě i krizi středního věku.

V roce 2007 se sebrala a na čtrnáct dní odletěla za kamarády do Spojených států. „Z New Yorku jsem byla nadšená, věděla jsem, že to je místo, kde já se svojí šílenou osobností, energií a charismatem můžu úplně normálně fungovat,“ vzpomíná na první dny za velkou louží. New York se navíc stal místem náhodných setkání se starými kamarády, kteří se pohybovali v tamním uměleckém prostředí. Její letitý známý z dob Stillkingu – Daniel Bergman – jim poskytl svůj úžasný loft na Bowery. „Seděli jsme u Bergmana v bytě a já mu říkám: Ty vole, Bergoš, já bych tady tak žila… A on mi na to řekl: Tak tady žij!“

Z projektu Bagged Petry OndřejkovéZ projektu Bagged Petry OndřejkovéAutor: Repro Strategie
Z projektu Bagged

Newyorská spojka

Když přijela zpátky do Prahy, oznámila Jiřímu Ptáčkovi, že se pokusí v New Yorku založit pobočku Bistra. „Měla jsem ambice zkusit vytáhnout české tvůrce za hranice a Michael Wong byl ochoten se stát naším režisérem v Americe,“ říká Ondřejková. Přátelství s Ivanem Zachariášem a Filipem Maláskem jí v té době hodně pomohlo a díky nim poznala v New Yorku zajímavé lidi ze světa reklamy. Důležitou roli sehrálo setkání s Rusem Maximem, který působil jako hlavní account v newyorské BBH. Jenže tenhle člověk ji nakonec přivedl k tomu, s čím Bistro původně začínalo, tedy k dokumentu. „Byl posedlý tématem roku 1968 z pohledu Rusů a scházel se se mnou hlavně proto, že chtěl na tohle téma natočit dokument,“ vzpomíná Ondřejková. V té době už bylo jasné, že pobočku Bistra jen tak nezaloží, navíc v roce 2008 ve Státech propukla krize. A když přiletěla Ondřejková do Cannes, kde byla v porotě Young Directors Award, a setkala se s Ptáčkem, zjistila, že za nejdůležitější považuje fungování Bistra v Praze. „Jenže já už byla ve fázi, kdy jsem věděla, že nemůžu zpátky,“ říká Ondřejková.

Stíny minulosti

Po rozchodu s Jiřím Ptáčkem se Ondřejková rozhodla, že si od reklamy odpočine a bude se věnovat studiu fotografie. V tu chvíli se ale znovu ozval Michael Wong, který nechtěl přijít o jejich spolupráci. Společně začali točit dokument o okupaci, zároveň pod značkou L’Automat natočili dvě velké kampaně pro holandskou agenturu a založili zastoupení v Evropě.

„V New Yorku jsem navštěvovala fotografické kurzy, pracovala v knihovně a věnovala se dokumentu,“ říká Ondřejková. V té době probíhala jednání s produkcí Smuggler, která ale nakonec dospěla k tomu, že ještě není připravena vzít L’Automat pod svoje křídla, což Wong těžce přijal a s Ondřejkovou se rozešel s tím, že potřebuje budovat svoje vlastní jméno. Nechal jí roztočený film, na kterém se podepsaly rozdíly mezi reklamní a filmovou režií. Film, který je podle jejích slov zásadní svým obsahem, ale už ne formou, dodělávala další dva roky a pod názvem Stíny minulosti by ho měla příští rok odvysílat Česká televize.

Čtyřletou spolupráci s Jakubem Kohákem bych přirovnala k manželství. Dělali jsme výhradně spolu, té práce bylo tolik, že jsem na jiné režiséry neměla kapacitu.

Návrat domů

Nepříliš pozitivní pracovní období ustoupilo dnům osobního štěstí, když se v New Yorku seznámila se svým současným barbadoským přítelem. O to víc, když na prázdninách strávených v Praze otěhotněla. Zdravotní komplikace jí zabránily v návratu do New Yorku a z původně plánovaných několika týdnů se stal rok v Čechách. „Vím, že newyorská kapitola pro mě není uzavřená,“ uvažuje Ondřejková, ale sama nedokáže říct, jak dlouho v Praze zůstane. Její profesní kariéru tady totiž protnula belgická produkční společnost Caviar, která má pobočky v Los Angeles, Londýně a v Paříži. V roce 2012 vstoupila i na náš trh, tím hlavním důvodem byla možnost účastnit se tendrů Škody Auto. „Už z dřívějška jsem znala jednoho z majitelů Caviaru Rubena Gootse a právě on mě začátkem roku kontaktoval. Dozvěděla jsem se, že Praha pro ně není nezajímavé místo a že by zde rádi otevřeli plnohodnotnou pobočku jako v jiných zemích,“ popisuje Ondřejková setkání s Caviarem.

Život v Caviaru

Díky Caviaru není závislá na místním trhu a získala možnost podílet se na mezinárodních kampaních. „Pracovali jsme na obrovské kampani T-Mobilu pro střední Evropu pro Saatchi London, pak jsme se podíleli na mezinárodní zakázce pro škodovku, která byla určena především pro anglický trh, a pro japonskou agenturu Dentsu jsme dělali spoty pro módní značku Uniqlo,“ vypočítává projekty, kterých se její tým letos účastnil.

Z projektu Bagged Petry OndřejkovéZ projektu Bagged Petry OndřejkovéAutor: Repro Strategie
Z projektu Bagged

Caviar je silně režisérsky orientovaná produkce, která má zájem o budování režisérů, a pokud by se tady objevil nějaký nový zajímavý talent, může s ním pracovat v rámci celé sítě i na těch nejzásadnějších trzích. Dodává, že pár talentů má dokonce vyhlédnutých. „Jak se mění média, zajímají mě dnes nejenom klasičtí filmaři, ale i lidé věnující se vizuálnímu umění, kteří používají různé formy, jsou multimediální a mají koncepční myšlení.“ Právě s takovými lidmi se potkává ve svém milovaném Bistru 8 na pražské Letné, které jí svojí uměleckou atmosférou připomíná New York.

Petra Ondřejková (1976)

Producentka, v současné době působí jako executive producer v Caviar Praha. Se zakladatelkou a bývalou spolumajitelkou Bistro Films jsme se sešly v letenském Bistru 8. „Našla jsem si v Praze nové Bistro, ten koncept mi hodně připomíná New York a tím, jak je napojený na umělce, vyhovuje mému pohledu na kreativu a mladé lidi,“ říká Ondřejková a prozrazuje, že podobný podnik plánuje otevřít se svým přítelem. Ten jejich bude ale v karibském stylu.

Autor: Jana Brassányová, Strategie
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!