Když dostal Zdenek Rykr první zakázku na tvorbu pro továrnu Maršner, bylo mu dvacet let a zrovna začínal studovat dějiny umění a architekturu. Dodnes se přesně neví, proč tehdejší zavedená a úspěšná čokoládovna oslovila právě tak mladého a prakticky neznámého tvůrce. Rykr se ale rychle stal „dvorním grafikem“ společnosti a to, co dnes vídáme třeba na obalu tyčinky Kofila, je stále jeho práce.
Je ale jasné, proč si ho Maršner „nechal“: první, co Rykr od stolu navrhl, byla čtyřcípá hvězda značky Orion, při jejíž tvorbě se inspiroval klasickými kornouty na cukrovinky. Její výrazný, ale zároveň jednoduchý tvar a grafická přitažlivost vedly tři roky nato k přejmenování celé společnosti a v drobných obměnách funguje dodnes.
Reklama na karamely Orion od Zdenka Rykra
Pro značku Orion pracoval Rykr od roku 1921 do své předčasné smrti v roce 1940. Jeho činnost nespočívala zdaleka jen v navrhování obalů a reklamních plakátů, byť i to by stačilo, protože jich vytvořil stovky. Dnes bychom většinu z toho, co dělal, nejspíš zařadili pod marketing: zapojoval se do prezentace cukrovinek přímo v obchodech nebo pro Orion redigoval časopis Čokoládový svět.
Pro čokoládovnu také získal některá prestižní ocenění za design a prezentaci značky na světových výstavách. Orion skrze Rykrovu práci bodoval nejdřív v roce 1929 cenou Grand Prix na světové výstavě v Barceloně, o šest let poději na Grand Prix v Bruselu a v roce 1937 v Paříži.
Obal čokolády navržený Zdenkem Rykrem
„U Rykrovy tvorby je jeden důležitý faktor – když člověk vidí jeho obaly, dostává na čokoládu skutečně chuť. Jeho obaly jsou inteligentní a mají přesah. Tím jsou výjimečné. Pracoval hodně malířským stylem, což si myslím, že je i pro současnou estetiku stále aktuální a přitažlivé,“ přiblížil Strategii Rykrovu sílu typograf a grafický designér Aleš Najbrt.
Rykr tvořil i pro jiné a velké značky tehdejší doby. Byly mezi nimi Čedok, Káva Kulík, Dr. Zátka, Palaba (pozdější Bateria Slaný), Škoda či Baťa.
Jakkoli se dá Rykrova grafická tvorba definovat jednoznačně jako moderní a ve své době vizionářská, úspěšný designér a reklamní tvůrce ležel v žaludku mnohým umělcům. Možná už jen tím, že samotný design a reklamu považoval za něco, co může pozdvihnout vkus veřejnosti a kultivovat veřejný prostor.
„Čím dál tím horší jsou ta naše nároží a plakáty. Stále se doufá, že se toho nějaký český malíř chytne. Stovky adeptů vysílá ročně umělecko-průmyslová škola, desítky akademie výtvarných umění a pořádný plakát si nakonec český průmyslník musí objednat z Německa,“ rozčiloval se v roce 1929 Rykr. „Je to zvláštní. Už do nakladatelství se pár malířů dostalo, dělají obálky, prospekty, ilustrace k pohádkám o botách, o pivu, o kloboucích – ale ještě žádný český malíř nenamaloval pořádný plakát na boty, na pivo, na klobouk.“
Obal čokolády navržený Zdenkem Rykrem
Obal vytvořený Zdenkem Rykrem pro čokoládovnu Orion
V uměleckých kruzích neměl na růžích ustláno i kvůli obyčejné závisti. Na každém návrhu obalu nebo plakátu nechal svou značku „R.“ jako malíř na plátně, a díky úspěchu v reklamě patřil k nejbohatším umělcům své doby.
Často na svou adresu slýchal, že mění styly, je nerozpoznatelný, nedrží si jednotnou linii. Optikou jednadvacátého století jde spíš o výhodu než o umělecký hendikep. „Je zajímavé sledovat, jak byla Rykrova díla aktuální tehdy a jak jsou stále aktuální dnes,“ říká Vojtěch Lahoda, autor a kurátor probíhající rykrovské výstavy.
Rykrova volná tvorba kolísá mezi řadou stylů od expresionismu přes kubismus, novoklasicismus až k surrealismu – Rykr byl konzervativní a avantgardní zároveň a stále zkoušel něco nového. Kromě malby, kresby a karikatury se věnoval i novinařině; podílel se na tvorbě satirického časopisu Trn, psal fejetony a byl redaktorem časopisu Domov a svět.
Už ve dvaceti letech vystavoval se slavnými Tvrdošíjnými, ve 30. letech se pak účastnil výstavy v Paříži, v Salonu nadnezávislých (Salon des Surindépendants). Nějakou dobu žil ve Španělsku, hodně cestoval a při cestách se inspiroval – právě mouřenín z obalu na Kofilu je výsledkem inspirace z Orientu.
Obal navržený Zdenkem Rykrem
Obal navržený Zdenkem Rykrem
Velká výstava ve Veletržním paláci Národní galerie v Praze, jež potrvá až do konce srpna, tak spojuje jak Rykrovu reklamní tvorbu a návrhy na loga, obaly výrobků nebo plakáty, tak jeho kresby, díla inspirovaná surrealismem, obrazy, sochy, grafické práce a další výtvarné techniky.
„V oblasti volné tvorby se výstava soustředí na Rykrovo dílo v kontextu českého umění – především na výběr zásadních momentů, jež měly vliv na další vývoj tuzemského umění,“ vysvětluje Lahoda.
Reklamní atraktivitu zaručuje výstavě šíře grafických prací z archivu společnosti Nestlé, do jejíhož portfolia 125letá značka Orion od sametové revoluce patří. „V archivu Rykrových historických obalů máme opravdu nádherná díla a jsme rádi, že se jimi nyní bude moci potěšit i široká veřejnost,“ řekl Strategii Torben Emborg, generální ředitel Nestlé Česko. Některé návrhy a obaly jsou zde vystaveny vůbec poprvé – tedy poprvé od doby, kdy už výrobky s lákavými obaly a názvy jako Oranta, Tuta, Almo či Montala na pultech nenajdeme.
Retrokofila |
---|
Nestlé, nástupnická společnost někdejší Orionky, vyhlásila spolu s organizací Czechdesign jakožto odborným garantem soutěž na obal na Kofilu v limitované edici. Vítězný návrh, který vybrala odborná porota pod vedením Aleše Najbrta, ozdobí dva miliony kusů ikonické čokoládové tyčinky. „Tato designérská soutěž je důkazem, že spolupráce značky Orion s českými umělci pokračuje i v dnešní době. Máme radost, že můžeme podpořit nové nápady a nadané grafiky a designéry,“ říká Torben Emborg, generální ředitel českého Nestlé. Výběr nejlepších a nejzajímavěji zpracovaných soutěžních návrhů je od poloviny června vystaven ve Veletržním paláci poblíž těch Rykrových. Kromě toho, že mají autoři možnost objevit se v Národní galerii, obdrželi tři nejlepší i finanční odměnu. „Kateřina Kynclová vyhrála právě proto, že její návrh určitým způsobem Rykrovu ,ruční práci‘ evokuje,“ dodává k soutěži Aleš Najbrt. |
Soutěž na obal limitované edice čokoládové tyčinky Kofila inspirované původní tvorbou Zdenka Rykra vyhrála Kateřina Kynclová.