Zdenek Rykr: Reklama musí kultivovat

Obal čokolády navržený Zdenkem Rykrem pro firmu Orion

•

ZDROJ: Repro Strategie

Jméno Zdenek Rykr dnes širší veřejnost prakticky nezná. Bezmála sto let přitom všichni bereme do ruky výsledky jeho grafické reklamní činnosti: výrobky značky Orion. Jeho užité i výtvarné umění přibližuje po celé léto retrospektiva v pražském Veletržním paláci.

Když dostal Zdenek Rykr první zakázku na tvorbu pro továrnu Maršner, bylo mu dvacet let a zrovna začínal studovat dějiny umění a architekturu. Dodnes se přesně neví, proč tehdejší zavedená a úspěšná čokoládovna oslovila právě tak mladého a prakticky neznámého tvůrce. Rykr se ale rychle stal „dvorním grafikem“ společnosti a to, co dnes vídáme třeba na obalu tyčinky Kofila, je stále jeho práce.

Je ale jasné, proč si ho Maršner „nechal“: první, co Rykr od stolu navrhl, byla čtyřcípá hvězda značky Orion, při jejíž tvorbě se inspiroval klasickými kornouty na cukrovinky. Její výrazný, ale zároveň jednoduchý tvar a grafická přitažlivost vedly tři roky nato k přejmenování celé společnosti a v drobných obměnách funguje dodnes.

Reklama na karamely Orion od Zdenka Rykra

Čokoládový marketing

Pro značku Orion pracoval Rykr od roku 1921 do své předčasné smrti v roce 1940. Jeho činnost nespočívala zdaleka jen v navrhování obalů a reklamních plakátů, byť i to by stačilo, protože jich vytvořil stovky. Dnes bychom většinu z toho, co dělal, nejspíš zařadili pod marketing: zapojoval se do prezentace cukrovinek přímo v obchodech nebo pro Orion redigoval časopis Čokoládový svět.

Pro čokoládovnu také získal některá prestižní ocenění za design a prezentaci značky na světových výstavách. Orion skrze Rykrovu práci bodoval nejdřív v roce 1929 cenou Grand Prix na světové výstavě v Barceloně, o šest let poději na Grand Prix v Bruselu a v roce 1937 v Paříži.

„U Rykrovy tvorby je jeden důležitý faktor – když člověk vidí jeho obaly, dostává na čokoládu skutečně chuť. Jeho obaly jsou inteligentní a mají přesah. Tím jsou výjimečné. Pracoval hodně malířským stylem, což si myslím, že je i pro současnou estetiku stále aktuální a přitažlivé,“ přiblížil Strategii Rykrovu sílu typograf a grafický designér Aleš Najbrt.

Rykr tvořil i pro jiné a velké značky tehdejší doby. Byly mezi nimi Čedok, Káva Kulík, Dr. Zátka, Palaba (pozdější Bateria Slaný), Škoda či Baťa.

Úspěšný outsider

Jakkoli se dá Rykrova grafická tvorba definovat jednoznačně jako moderní a ve své době vizionářská, úspěšný designér a reklamní tvůrce ležel v žaludku mnohým umělcům. Možná už jen tím, že samotný design a reklamu považoval za něco, co může pozdvihnout vkus veřejnosti a kultivovat veřejný prostor.

„Čím dál tím horší jsou ta naše nároží a plakáty. Stále se doufá, že se toho nějaký český malíř chytne. Stovky adeptů vysílá ročně umělecko-průmyslová škola, desítky akademie výtvarných umění a pořádný plakát si nakonec český průmyslník musí objednat z Německa,“ rozčiloval se v roce 1929 Rykr. „Je to zvláštní. Už do nakladatelství se pár malířů dostalo, dělají obálky, prospekty, ilustrace k pohádkám o botách, o pivu, o kloboucích – ale ještě žádný český malíř nenamaloval pořádný plakát na boty, na pivo, na klobouk.“

Obal vytvořený Zdenkem Rykrem pro čokoládovnu Orion

V uměleckých kruzích neměl na růžích ustláno i kvůli obyčejné závisti. Na každém návrhu obalu nebo plakátu nechal svou značku „R.“ jako malíř na plátně, a díky úspěchu v reklamě patřil k nejbohatším umělcům své doby.

Často na svou adresu slýchal, že mění styly, je nerozpoznatelný, nedrží si jednotnou linii. Optikou jednadvacátého století jde spíš o výhodu než o umělecký hendikep. „Je zajímavé sledovat, jak byla Rykrova díla aktuální tehdy a jak jsou stále aktuální dnes,“ říká Vojtěch Lahoda, autor a kurátor probíhající rykrovské výstavy.

Nadnezávislý

Rykrova volná tvorba kolísá mezi řadou stylů od expresionismu přes kubismus, novoklasicismus až k surrealismu – Rykr byl konzervativní a avantgardní zároveň a stále zkoušel něco nového. Kromě malby, kresby a karikatury se věnoval i novinařině; podílel se na tvorbě satirického časopisu Trn, psal fejetony a byl redaktorem časopisu Domov a svět.

Už ve dvaceti letech vystavoval se slavnými Tvrdošíjnými, ve 30. letech se pak účastnil výstavy v Paříži, v Salonu nadnezávislých (Salon des Surindépendants). Nějakou dobu žil ve Španělsku, hodně cestoval a při cestách se inspiroval – právě mouřenín z obalu na Kofilu je výsledkem inspirace z Orientu.

Ztracené brandy

Velká výstava ve Veletržním paláci Národní galerie v Praze, jež potrvá až do konce srpna, tak spojuje jak Rykrovu reklamní tvorbu a návrhy na loga, obaly výrobků nebo plakáty, tak jeho kresby, díla inspirovaná surrealismem, obrazy, sochy, grafické práce a další výtvarné techniky.

„V oblasti volné tvorby se výstava soustředí na Rykrovo dílo v kontextu českého umění – především na výběr zásadních momentů, jež měly vliv na další vývoj tuzemského umění,“ vysvětluje Lahoda.

Reklamní atraktivitu zaručuje výstavě šíře grafických prací z archivu společnosti Nestlé, do jejíhož portfolia 125letá značka Orion od sametové revoluce patří. „V archivu Rykrových historických obalů máme opravdu nádherná díla a jsme rádi, že se jimi nyní bude moci potěšit i široká veřejnost,“ řekl Strategii Torben Emborg, generální ředitel Nestlé Česko. Některé návrhy a obaly jsou zde vystaveny vůbec poprvé – tedy poprvé od doby, kdy už výrobky s lákavými obaly a názvy jako Oranta, Tuta, Almo či Montala na pultech nenajdeme.

Retrokofila
Nestlé, nástupnická společnost někdejší Orionky, vyhlásila spolu s organizací Czechdesign jakožto odborným garantem soutěž na obal na Kofilu v limitované edici. Vítězný návrh, který vybrala odborná porota pod vedením Aleše Najbrta, ozdobí dva miliony kusů ikonické čokoládové tyčinky. „Tato designérská soutěž je důkazem, že spolupráce značky Orion s českými umělci pokračuje i v dnešní době. Máme radost, že můžeme podpořit nové nápady a nadané grafiky a designéry,“ říká Torben Emborg, generální ředitel českého Nestlé. Výběr nejlepších a nejzajímavěji zpracovaných soutěžních návrhů je od poloviny června vystaven ve Veletržním paláci poblíž těch Rykrových. Kromě toho, že mají autoři možnost objevit se v Národní galerii, obdrželi tři nejlepší i finanční odměnu. „Kateřina Kynclová vyhrála právě proto, že její návrh určitým způsobem Rykrovu ,ruční práci‘ evokuje,“ dodává k soutěži Aleš Najbrt.

Retrokofila

Nestlé, nástupnická společnost někdejší Orionky, vyhlásila spolu s organizací Czechdesign jakožto odborným garantem soutěž na obal na Kofilu v limitované edici. Vítězný návrh, který vybrala odborná porota pod vedením Aleše Najbrta, ozdobí dva miliony kusů ikonické čokoládové tyčinky. „Tato designérská soutěž je důkazem, že spolupráce značky Orion s českými umělci pokračuje i v dnešní době. Máme radost, že můžeme podpořit nové nápady a nadané grafiky a designéry,“ říká Torben Emborg, generální ředitel českého Nestlé. Výběr nejlepších a nejzajímavěji zpracovaných soutěžních návrhů je od poloviny června vystaven ve Veletržním paláci poblíž těch Rykrových. Kromě toho, že mají autoři možnost objevit se v Národní galerii, obdrželi tři nejlepší i finanční odměnu. „Kateřina Kynclová vyhrála právě proto, že její návrh určitým způsobem Rykrovu ,ruční práci‘ evokuje,“ dodává k soutěži Aleš Najbrt.