Zlato za komáří reklamu | E15.cz

Zlato za komáří reklamu

Zlato za komáří reklamu
Rolling Stone
• 

Daniel Deyl

Proč někomu vadí skautky v Nestlé a nalíčené cheesburgery ve studiu a jiným zase olympiáda v pletení a tweety neschopných anglických fotbalistů? Svět už je prostě takový.

Slečinky, sušenky a Creutzfeldt-Jacob

Zrovna, když si Scanner začal myslet, že nemoc šílených krav již nadobro sešla lidstvu z očí i z mysli, objevila se Margo Wootanová. Členka vedení amerického Střediska vědy ve službách zájmů veřejnosti odpovědná za oblast výživy se pustila – ze všech temných zločinců, kolik jich na světě je – do skautek. Nelíbí se jí, že Girl Scouts spolupracují s Nestlé.
Komu to není známo: skautky už něco přes sto let prodávají sušenky, aby si na sebe vydělaly. Nějakých pěkných pár desetiletí kvůli tomu propůjčují název a logo své organizace výrobcům sušenek; posledních několik let je tou firmou Nestlé. Obal řečených sušenek tak nese nápis Nestlé vedle nápisu Girl Scouts. Margo Wootanové a jí podobným to nedá spát. Myslí si, že dívčí organizace tím „přináší mladým lidem špatné poselství o výživě“. V tomto časopise nelze přesně napsat, co si naopak o paní Margo myslí Scanner; jen snad, že v té úvaze hraje podstatnou roli veterinář (a to je po autocenzuře; původně to mělo být „řezník“).

Čtěte také: Spot dne: Fandové sportu u protinožců se teď moc nevyspí


Komáří vítěz v Cannes

Mlčte, skeptikové, i reklama může být užitečná; může například odhánět hmyz. Agentura Talent z brazilského Sao Paula vyhrála v Cannes Grand Prix v soutěži „rozhlasových lvů“ za to, že nechala po dvě hodiny denně jakousi lokální brazilskou stanici vysílat vedle běžného programu i tón o frekvenci 15 kHz, jíž se komáři bojí. Posluchači tak mohli klidně trávit čas venku, aniž by utržili poštípání – a právě o to šlo. Klientem agentury totiž byl časopis Go Outside. A rub tohoto příběhu? Grand Prix je v kapse, kampaň skončila a vyhladovělí komáři bodají dál.

McDonald’s transparentní

Nej-nej-nej- světový výrobce hamburgerů natočil reklamu, v níž vysvětluje, proč sendvič na fotografii vypadá lépe než na podnose. Inu, proč? Protože v ateliéru se takový hamburger nalíčí jako modelka. Že jsme zhruba tolik tušili? Někteří z nás asi ano, ale široká veřejnost (tedy zřejmě ti lidé, kteří si dosud mysleli, že McDonald’s peče zvláštní série nóbl hambáčů pro fotografy) si přišla na své. Idea transparentnosti opět pokročila směrem k harmonickému rozvoji jedince a celé společnosti.

Angličané ve formě

Ne fotbalisté, kdepak, ti hrají asi jako Češi. Ale regulátor ostrovní reklamy, Advertising Standards Authority, se činí. V půli června poprvé zakázal reklamní kampaň na Twitteru, protože zadavatel (Nike) neuvedl ve svých „tweetech“ dost jasně, že jsou reklamní. Šlo o to, že fotbalisté Wayne Rooney a Jack Wilshire vysílali ze svých soukromých účtů vzkazy, jež vypadaly jako osobní, ale ve skutečnosti propagovaly Nike. Zákaz však přišel jen den poté, co Angličané předvedli, že tweetovat umějí přes celý svět, zato míč si nepřihrají na dva metry, i kdyby si tím měli život zachránit. Jejich zmizení z Eura se tak – pro Nike mimořádně šťastně – sešlo se zmizením inkriminovaných vzkazů z Twitteru.

Průšvih v New York Times

Reportér NYT Anthony Shalid, který v únoru zemřel v Sýrii na astmatický záchvat, nechtěl za živého boha potenciálně nebezpečný úkol přijmout. Řekl to v půli června – k velké nelibosti dotyčného listu – jeho bratranec Ed Shalid. Reportér se měl „do krve pohádat“ se svými nadřízenými večer před svým odjezdem z Turecka do Sýrie. Stěžoval si na špatný zdravotní stav. „Kdepak,“ ohradila se mluvčí NYT Eileen Murphyová, „my bychom nikoho nenutili.“ Poučení? Věřit novinám je vždycky loterie, ale když mají noviny samy tiskového mluvčího, víte, že je zle, soudí Scanner.

Olympidioti prohráli

Pletacími jehlicemi proti nabubřelé olympijské byrokracii vytáhla americká sociální síť Ravelry. Sdružení lidí, kteří mají jako koníčka pletení, chtělo uspořádat soutěž pod názvem Ravelympics. Obdrželo však od právníků amerického olympijského výboru (USOC) – údajně arogantně formulovanou – výzvu, aby soutěž přejmenovalo, nebo…! – protože bagatelizuje ducha olympiády. Jenže ravelympionici se nedali; zahltili facebookovou stránku, e-mailové schránky a twitterové konto USOC protesty. Právníci pochopili a změkli: omluvili se a už už připravovanou žalobu stáhli, ale ostudě už neunikli. Scanner doufá, že stejný osud stihne každého, kdo bude během her ve jménu ochrany duševního vlastnictví jednat jako podobně nepokrytý idiot.

Rolling Stone jako Lenin

„Nezískáme-li pro politiku ženy, nezískáme pro politiku masy,“ postřehl kdysi soudruh Lenin. K témuž poznatku zjevně dospěl i Jann Wenner, vydavatel časopisu Rolling Stone. Rozhodl se posílit čtenost mezi ženami a vrhl se za tím účelem do proudu mdlé prostřednosti posvěcené feministickým dogmatem. Vyhlásil anketu s názvem Women Who Rock, volně přeložitelným snad jako Ženy v bigbítu. Čtenáři budou posílat své tipy a Rolling Stone pak ty nejčastěji opakované zveřejní. Znamenat to může dvě věci. Buď Wenner skutečně otiskne obvyklou stovku největších favoritek (kde asi bude Paris Hilton?) a půjde tedy s kvalitou o dvě tři ligy dolů. Nebo plánuje nejtenčí číslo čtrnáctideníku za 45 let jeho historie – protože všechny zajímavé ženy rock’n’rollové historie (o současnosti nemluvě) se vejdou i s vlečkou na jedinou stranu obálky. Ale co na tom, když si to ženy budou masově kupovat. Spasíbo, Vladimir Iljič!

Autor je publicista

Autor: Daniel Deyl
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!